V jakém smyslu má EP „Říruřec : Dreisessel“ navazovat na poslední album „Gabreta Aeterna“? Jde o skladby, které se na desku nevešly, nebo jde o další příběhy, které bylo potřeba ještě dovyprávět?Příběhů, které by se daly vyprávět je samozřejmě nepřeberné množství. My jsme si už na začátku vybrali ty, které se nám zdály z hlediska Šumavy zásadní. Skladeb vzniklo více, než jsme uznali za vhodné dát na celé album. Nemuselo by to už být tak dobře stravitelné a tyto tři skladby nám navíc nezapadaly hudebně mezi ty ostatní. Byla by jich ovšem škoda, a to i z hlediska oněch vyprávěných příběhů. Skončily tak právě na tomto novém minialbu doplněné o jednu další skladbu se šumavským tématem, která vznikla jako jedna z vůbec prvních na toto téma ještě před přípravami na minulé album „Gabreta Aeterna“. Skladbu jsme tak znovu nahráli a umístili právě sem, aby bylo vydání kompletní. Byli jste osobně nasávat autentickou atmosféru Třístoličníku (Říruřce)?
Já jsem ji osobně samozřejmě nasávat byl v minulosti. Tentokrát jsme se ale až na horu společně nedostali. Dostali jsme se ovšem společně do ateliéru Seidel v Českém Krumlově – významného to místa vzniku dobových šumavských fotografií. Ateliér krom toho, že nám zapůjčil k užití fotografie ze svého archívu do bookletu alba, tak zpracoval také naše nové promo fotky, a to v dobových kostýmech, tak jak se to dělalo právě za časů fotografů Seidlových na přelomu století. Bylo to pro nás takové završení celé té šumavské eskapády. Jsem rád, že se to povedlo zrealizovat a na album se povedlo dostat i tento otisk. Slyším správně ve skladbách i další přídavné nástroje jako tympány?
Nejsem si vědom toho, že bychom tam takové nástroje užili v živém provedení. Možná tě matou některé samplované zvuky, kterých jsme samozřejmě pár využili k dotvoření atmosféry. V případě písně „Dřevo pánům příjmem, lidu obživou“ vnímám lehkou paralelu staré Šumavy se současnou společností, je to podobnost čistě náhodná?
V textech se dají nalézt mnohé paralely se současnou dobou. Možná dokonce bohužel. Vzhledem k současné situaci, je možné že podobnosti s naší dobou skutečně vylézají i v tomto textu. Ostatně chudí chudnou a radovat se zbývá z maličkostí, a naopak bohatí bohatnou a těm do hlavy bohužel nebo snad bohudík nevidíme. Historie se nejspíš v různých formách skutečně neustále opakuje. Snad ještě aktuálnějším pak může být text ke skladbě s naším nejdelším názvem přímo z alba: „Válečná běsnění připravující krajinu šumavskou o její syny a uvádějící v svár místní lid.“ Interpretaci, ať si každý zvolí dle libosti. Jakou roli hrál v realizaci nahrávky váš bývalý bubeník Lord Sheafraidh?
Všechny nové skladby jsme původně nahráli v sestavě z alba „Gabreta Aeterna“. Sheafraidh se nás ale po vydání alba rozhodl opustit a my jsme hledali náhradu. Tou se nám stal Jakub Bayer. Abychom zachovali aktuálnost a samozřejmě aby i celá záležitost byla fér vůči Jakubovi, přehráli jsme komplet bicí v těchto nových skladbách a v nové sestavě pak nahráli i dvě skladby zbývající. Záznamy nástrojů jsou ale původní a probíhaly jen drobné dohrávky. Sheafraidh je tím člověkem, který ony nahrávky původně pořídil v rámci nahrávání alba „Gabreta Aeterna“. Jinak se ale závěrečný mix svěřil Honzovi Kapákovi ze studia Hellsound, který dal celé aktuální nahrávce konečný kabát. Cover „Via Dolorosa“ od IMPALED NAZARENE dává z hlediska vašeho zaměření smysl. Jde o vaší oblíbenou kapelu a inspirační zdroj, nebo byla motivace k zařazení písně jiná?
Ta skladba má pro IMPALED NAZARENE takový nezvyklý punkovo-heavymetalový náboj, který je nám sympatický a určitě je to právě tahle poloha kapely, kterou máme rádi. S kapelou jsem se také osobně setkal a měl možnost s nimi strávit nějaký čas. „Via Dolorosa“ je vlastně mou dlouhodobě oblíbenou, a tak jsem ji tak nějak na album protlačil i z důvodu nějakého ozvláštnění. Je celkem zábava občas si nějakou cizí skladbu zahrát. Po vydání jsme skladbu Mikovi Luttinenovi posílali. Líbila se mu. Dokonce naši verzi pochválil jako lepší než jejich vlastní s tím, že celkově nejde o jeho zrovna nejoblíbenější kousek z jejich repertoáru. Nás pochvala samozřejmě těší. Ještě bych zde rád zmínil, že naše současné EP jsme věnovali panu Emilu Kintzlovi, známému šumavákovi, který nám byl pochopitelně také průvodcem prostřednictvím svých pořadů o Šumavě. Pan Kintzl bohužel během dokončování EP zemřel. Nicméně jsem rád, že jsme mu ještě po vydání alba „Gabreta Aeterna“ stihli poslat kopii. I on byl příjemně překvapen, že se někdo ujmul tématu tímto, pro něj jistě zvláštním způsobem. V jakých formátech lze EP sehnat?
EP jsme vydali pouze ve formátu CD prostřednictvím naší německé firmy Folter records. Je pochopitelně také k poslechu na všech digitálních platformách a našem Bandcampu, jak je již dnes zaběhlým standardem. Nechali jste se slyšet, že vaše šumavské putování je u konce. Máte v hlavách už nyní další koncept, který by mohl v budoucnu tvořit páteř dalších nahrávek PANYCHIDY?
Určité myšlenky sice existují, ale nejde o nic konkrétního. Těžko zpracujeme ještě nějaké téma do takové hloubky a v takovém rozsahu. Myslím, že album a EP jsou pro nás celkem zásadními nahrávkami, na které nebude snadné navázat. Lze ale předpokládat, že se budeme držet oné doby vymezené právě těmito nahrávkami. Není to jen Šumava, o které se dá vyprávět. I naše město Plzeň by mohlo nabídnout celkem zajímavou studnici témat a nápadů. Hudebně ale půjdeme ve vyšlapaných stopách soudě minimálně podle základů nově vznikajících skladeb. Diskografie:
2007 - Paganized
2010 - Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow
2013 - Grief for an Idol
2016 - Haereticalia – The Night Battles
2020 - Gabreta Aeterna
2022 - Říruřec : Dreisessel (EP) Sestava:
Vlčák – zpěv
Honza V. – kytara, zpěv
Sinneral – kytara
Talič – baskytara
Jakub Bayer – bicí Zdeněk Pospíšil