ŽIVO je nové jméno prověřené folkrockové kapely a její nové album nese název "Morytáty a romance". Formace kolem písničkáře Ivo Cicvárka, kapela VELKÝ SVĚT (nominovaná na Anděla za první stejnojmenné album), zkracuje název a proměňuje se na ŽIVO. A hned nabízí nahrávku s náladou, jako když se nad ránem u hořící pneumatiky potká starý tramp s folkařem a hiphoperem a pustí si na otlučeném magneťáku rockovou klasiku a ryvolovky.Pak zalomí palec, až praskne kost. Je to deska temná a zároveň zábavná jako opuštěný tunel, kde někdo ukradl pražce a místo nich položil hrábě. Ale každý správný tunel končí světlem, i když se může zdát, že to je jen blikající displej téměř vybitého mobilu.
"Morytáty a romance" přinášejí jedenáct folkrockových příběhů, na jejichž pozadí tu a tam problesknou jiné hudební styly, které měl Ivo Cicvárek rád od dětství dodnes. Ačkoliv výsledný zvuk Morytátů je současný, pozorný posluchač může postřehnout disko náladu osmdesátých let, rockové sedmdesátky, ale i divadlo Semafor, dotek moravské baladiky - nikoliv však nápodobu lidovek! - i návrat až do 19. století k Nerudovi či francouzské poezii. CD verze je rozšířena o bonusovou píseň "Do tváří", která vznikla korespondenčním nahráváním v době prvního covidového lockdownu.
Celkově se na albu včetně CD bonusu podílelo osmnáct hudebníků. Zvuk je primárně definován souhrou klavíru, kytar, samplů (Ivo Cicvárek), precizních bicích (Radim Grünwald), a baskytary (Jakub Lutner). Na desce hostuje řada dalších muzikantů: od zpěváků Roberta Křesťana a Darka Neumanna ke zpěvačkám Markétě Tulisové, Veronice Bartošové a Ladě Šimíčkové. Brilantní kytarou přispěl Norbi Kovács a zvukem Hammondových varhan Jakub Zomer. Nechybí ani Pavel Čadek a jeho violoncello, cimbálem přispěl Michal Grombiřík, akordeonem Nikolaj Petruk. Nahrávka vznikla pod dohledem Michala Šindeláře a Jakuba Šimáněho (mix) ve špičkovém studiu Svárov a několika dalších studiích. O výsledný mastering se brilantně postaral Broněk Šmíd.ŽIVO dokazují, že český progresivní folk-rock může směle fúzovat s elektronikou a hledat nové výrazové možnosti. Ostatně i pro Iva Cicvárka tahle deska znamená úkrok stranou od klasické písničkářské osobní formy. Písně na "Morytátech a romancích" mají různé vypravěče, jsou výrazně epické, a osobní zkušenost, na kterou dříve Ivo jako autor sázel, je v mnohých písních schována až do druhého či třetího plánu. Seběhly se všechny příběhy tak, jak o nich ŽIVO zpívá a hraje? I kdyby ne, stát se takto mohly… „Léta jsem přemýšlel o vinylové dece, do které se otisknou klukovské noci u táboráků, pirátské písničky a staré krváky. Zároveň jsem ale nechtěl, aby se jednalo o trampskou dřevní nahrávku. A roky jsem měl strach pasovat se do role vypravěčů některých příběhů. Trochu jsem zestárl, a kde jsem cítil jiný hlas, pomohli mi hudební přátelé. Tak si tenhle úkrok do tmy užijte tak, jak jsme si ho při psaní, na zkouškách a ve studiu užili i my! Koneckonců, proč by to, co je černé, nemohlo být zároveň i zábavné,“ říká Ivo Cicvárek.
