
Spektrum barev na albu je velmi rozmanité, dá se říct, že ČERNOKVET je přesvědčivý, ať hraje na chytlavě přístupné motivy nebo na jemné žonglování s pocity. Příjemně vlezlý refrén v písni „Kozmonaut“ se strašně snadno dostane do hlavy, tanečně rozverná titulní skladba do celkového pojetí alba zapadá asi nejobtížněji, ale svoje místo si spolehlivě obhájí, pozitivismem nabitá úvodní skladba „Svetlo“ s vtipně sebevědomým textem (…“budiž svetlo povedal Boh, příliš si však neveril, preto pána Edisona úlohou poveril, deň oddelil od tmy a tu nazval nocou…“) ohromně snadno vtáhne do děje, filozoficky mazlivá „Servis duší“, v níž vydařený text opět hraje velmi důležitou roli, ukáže, že ČERNOKVETU ohromně sluší ležérní vláčné tempo, na pocitový vrchol Valiska s Kudzbelem velmi elegantně vystoupají v hudebně minimalistické a přesto (opět i zásluhou nápaditého veršování) maximálně emotivní skladbě „Mapa“, a byť se ČERNOKVET nepouští až na výjimky do divočejších akcí, finální instrumentálka „Brieždenie“ nabídne dokonalé zklidnění a pohlazení po duši.
Nenechte se zmást domovskými působišti hlavních postav projektu, nenechte se zmást odkazy na historii slovenské hudby – tohle je v první řadě upřímná a zábavná deska. Z alba „Černokvet“ dýchá lyrická obratnost, cit pro melodii a přitažlivá kombinace milé nostalgie a mladistvého zápalu, jednoduše řečeno - človečina.
Facebook ČERNOKVET
Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN