Ne jeden fanoušek, kterékoli z vystupujících kapel byl překvapen zvoleným místem celé akce, stejně jako stříbrní andělé, kteří ze zvědavosti přišli do domu kultury, kde se převážně hraje divadlo. Ač většina babiček a dědečků dorazili mezi prvními návštěvníky a stáli blízko pódia, bohužel dlouho nevydrželi a ti, kteří zvládli energickou show až do konce, rozhodně získali můj obdiv. Pozitivní záležitostí na místě konání bylo nekuřácké prostředí, díky kterému se dobře dýchalo i lidem, které trápilo podzimní nachlazení. Na druhou stranu publikum bylo sestaveno z různých věkových kategorií (což není na škodu) a z věrných fans i lidí, kteří viděli kapely poprvé. Ve finále to mělo ten efekt, že uprostřed davu si akci užívali věrní fanoušci (blíže k pódiu DM3 rodina – opodál ARAKAIN fans) a všude jinde byli klidní přihlížející. Odnesla to atmosféra. Přestože výkon účinkujících byl na dobré úrovni a diváci se snažili, nějak se to nesešlo. Zkrátka - na koncertech vystupujících kapel jsem zažila uvolněnější publikum. Obecně vzato byla tato rock-metalová akce v rámci veškeré slušnosti a organizace velmi kvalitní. Až teda na pár zavalitých jedinců bez vlasů, kterým jsem bojovně začala říkat ,,kuličky“, a kteří se přišli jen opít a marně chytat rovnováhu, zatímco se zmítali v davu. To holt trošku pětihodinové stání znepříjemní. Myslím si, že takoví lidé by si mohli vzít příklad z mladších. Přestože byla zřejmá nadvláda alkoholu nad tělem, taktně si našli místo bokem, kde si vystoupení mohli spontánně plně užít. Pohled na takové fanoušky vykouzlil úsměv na rtech každému procházejícímu. Bylo vidět, že koncert je opravdu srdcovou záležitostí dlouhovlasého mladého muže. Obdivovala jsem jeho adaptabilnost, když předváděl na střídačku všechny vystupující nástroje i ty nevystupující – občas se totiž z kytary a bicích stávaly housle apod. Věřím, že s takovou vášní jej pustit v tu chvíli na pódium, tak celí ARAKAIN i DYMYTRY si můžou jít dát v klidu siestu do backstage…
Kapela ABSOLUT DEAFERS jakožto support byla dobře zvolenou možností. Plně splnila svůj účel a dostatečně se jí podařilo diváky rozjet a přichystat tak na celý večer. Střídání českých a anglických písní nebylo špatné, ale je fakt, že lidem, kteří skladby neznají, dá trošku zabrat přeřazení v jazycích. Přesto charismatický zpěvák Honza Jašek příjemně komunikoval s diváky. Jako velké plus uznávám silný hlas, který v náročných pasážích nezklamal a na živém koncertě se opravdu projevil. Bohužel musím uznat, že sólová kytara Jirky Czyže, která měla hodně prostoru sama pro sebe, mě zase tak moc nenadchla. Publikum však bylo spokojeno, a jak jsem psala výše, jinou kapelu k tomuto turné bych ani nechtěla. Až budou kluci zase hrát poblíž Frýdku-Místku, ráda se na ně zajdu znovu kouknout.
Po
chvíli pauzy nastoupili na stage se vší vervou DYMYTRY, jejichž DM3 rodina je
ihned začala povzbuzovat. Jejich výkon ve stylu psy-core byl opět emociálně
nabitý a byla jsem velice ráda, když se po prvních pár písních zpěvákův hlas
dostal do lepší kondice. Zato bubeník Miloš Meier opět podával neuvěřitelně
energetický výkon hned ze startu. Ten muž si to vážně užívá a pevně v zádi
drží kapelu. Takový na živo pozitivní výkon jsem naposledy viděla třeba u
bubeníka Dala Siveva z kapely BAD JOKER´S CREAM. Pro diváky byl určitě velkým
plusem pohyb muzikantů na pódiu, čímž se dobře předvedli postávajícím na všech
stranách. Zhruba ve třetí čtvrtině vystoupení kapelu přišel povzbudit Jan
Toužimský. Oba zpěváci si užili první duet, přičemž se z publika zvedla
vlna podpory. DYMYTRY mají sami o sobě velmi silné songy, při kterých se často
v divákovi odehrávají a hýbou nejrůznější emoce. Spojení s dalším
silným elementem jako je zpěvák od ARAKAINU posouvá vše ještě na vyšší úroveň.
Po
další pauze přišla na scénu klasika české rockové hudby ARAKAIN. Bylo citelné,
že fanoušků mají v publiku více než předešlá kapela a písně si zpíval celý
sál. Třeba u takového songu jako je ,,Marilyn“ nejednomu člověku vběhly slzy do
očí, když refrén zpívaly přední řady publika. Je pochopitelné, že pro Jana
Toužimského je tato kapela srdcovou záležitostí, ale upřímně jsem moc ráda, že
se zpěvák takové kvality věnuje i jiným projektům a můžeme jej tak vidět i
třeba v RockOpeře v Praze. Opět asi ve třetí čtvrtině přišel na
pódium kolega Protheus a byl zazpíván duet. Když porovnám tyto dvě návštěvy, mě
osobně se více líbila hudba DYMYTRY se zpěvem Toužimského.
Finále celé akce bylo nadmíru dobré, dlouhé hodiny stání se vyplatily a ti, co v alkoholovém opojení nevydrželi, tak mají čeho litovat. Velmi povedené světelné efekty, provázející celý koncert, byly vychytané stejně jako mlhové efekty.
Na tomto
tour se povedlo pozitivní spojení dvou kapel a věřím, že ARAKAIN a DYMYTRY poskytují
kvalitní zážitek, kamkoli přijedou. Jejich radost z hraní byla citelná kdekoliv,
kam jste se podívali. A dva doplňující se zpěváci? Lahoda.
Po
konci vystoupení jsem si nevšimla, že by někdo odcházel zklamán, ba naopak. Při
odchodu jsem poslouchala pobrukování nejrůznějších songů, které tento večer
zazněly, a myslím si, že právě podle atmosféry po skončení se pozná kvalita
akce.
ABSOLUT DEAFERS
Diskografie:
2011 Absolut Deafers Live
2013 Zrození
Sestava:
Jan
"Joker" Jašek – zpěv, Jirka "Cremil" Czyž – sólová kytara,
Aleš "Lemmy" Venglář – basová kytara, Radek "Rado" Sněhota
– druhá kytara, Vašek Maďa - bicí
Web:
DYMYTRY
Diskografie:
2004
Promo
2006
Psy-Core
2010
Neser!
2012
Neonarcis
2014
Homodlak
Sestava:
Jan „Protheus“ Macků – zpěv, Jirka „Dymo“ Urban – kytara, Artur „R2R“ Mikhailov – basová kytara, Jan „Gorgy“ Görgel – kytara, Miloš Meier / Eduard Štěpánek – bicí
Web:
ARAKAIN
Diskografie:
1990
Thrash The Trash
1991
Schizofrenie
1992
Black Jack
1993
Salto Mortale
1994
Trash!
1995
Legendy
1996 S.O.S
1998
Apage Satanas
1999
Farao
2001
Forrest Gump
2002
Archeology
2003
Metalmorfoza
2005
Warning!
2006
Labyrint
2009
Restart
2011
Homo Sapiens…?
2014
Adrenalinum
Sestava:
Jan
Toužimský – zpěv, Jiří Urban – kytara, Mirek Mach – kytara, Zdeněk Kub – basová
kytara, Lukáš Doksanský – bicí
Web: