ŽÁDNEJ STRES – I vážnější otázky se snažíme nehrotit

Byla to akce našeho dobrého kamaráda Čerňase. Klasicky to byl parádní večírek, hrálo se dobře. V Praze máme poměrně dost fanoušků, kteří nás podpořili. Po koncertě jsme dokonce zažili oldies soulož, možná spíš ve stádiu pokusu, ale nic, co by na punkové akci překvapilo. Bohužel akce měla nepříjemnou dohru s nějakým sprejováním záchodů a následným příjezdem policie, ale u toho jsme už nebyli.

To je poměrně zajímavá otázka. I z pozice návštěvníka jiných koncertů si na tyhle doby vzpomínám docela jasně. Ale mám pocit, že někdy v první polovině nultých let se společnost začala radikálně měnit a jednotlivé subkultury jako by ztratily třecí plochy. Zejména skinheadů jako kdyby ubylo, ti "devadesátkoví" často dospěli, stali se rodiči, takže hrany se otupily. Ale to neplatí jen pro skinheads. Jako společnost jsme krotší a to, co bylo dříve běžným "bordelem", je dnes relativně výjimečný exces. Souvisí to asi i s tím, že většina z nás se má relativně dobře. Takže nějaké bouření se už není úplně autentické, o čemž svědčí i duch a směr textů například u mladších kapel.

Dneska žijeme v době, kdy všichni řeší věci děsně seriózně, každý má na vše názor, proto si myslím, že právě nadhled a humor je to, čím se snažíme klišé alespoň trošičku rozbíjet. Je pravda, že na novém albu, které by mělo vyjít po Novém roce, jsme v některých písních maličko vážnější, ale to bude nejspíš tím, že stárneme. Nicméně i vážnější otázky se snažíme nehrotit. Chceme, aby posluchači měli z našich písní dobrou náladu. Žádnej stres (smích).

 
Jaký je váš vztah k mladším punkovým kapelám, které jdou na věc mnohdy úplně jinak než punkové skupiny osmdesátých a devadesátých let?

Mladým kapelám a hudebníkům rozhodně fandíme. Pokud to, co dělají, oslovuje posluchače a přináší jim poslech dobrý pocit, dělají to správně. Vím o tom, že dneska se rozevírá generační propast, staré kapely nerozumí mladým atd., ale v kapele máme mezi členy věkový rozdíl přes deset let a nemám pocit, že by to mělo negativní dopad, spíš naopak. Hlavní je, aby hudba muzikanty bavila, pokud si najde i fanoušky, je to ideální stav.

Asi to úplně nepřekvapí, ale někteří odešli kvůli rozdílným hudebním vizím, někdy to bylo více o osobnostech, několik kohoutů na jednom smetišti, znáš to. Na druhou stranu věřím, že to kapele nějakým způsobem pomáhá se rozvíjet, posouvat a nestát hudebně na místě, což je nešvar, který trápí hodně starších kapel. Najít nové členy do kapely, která je nějak zaběhlá a funguje, není až tak těžké, ale je tam důležitá lidská stránka. Když to nefunguje v dodávce, na podiu i ve zkušebně, je něco špatně, takže občas je to pokus omyl. Vypadá to, že chemie zafungovala, v nynějším složení pomalu vstupujeme do společného třetího roku a poměrně dobře se doplňujeme. Každý přináší kapele něco jiného, ale dohromady je tam správná energie.

Byla to parádní párty. Velmi mile nás překvapilo, kolik lidí bylo ochotno do Třemošnice přijet a užít si s námi oslavu. Všechny kapely hrály tradičně výborně, všechno se vydařilo, jak mělo a vlastně jedinou obětí toho všeho bylo sklo u dveří, které nějaký Shrek otvíral hlavou. Takže za nás to byla perfektní akce, kterou si snad každý přítomný užil.

Za patnáct let jsme projezdili republiku několikrát tam a zpět, potkali a poznali super lidi. Každý povedený koncert, který si užije jak publikum, tak my, je super. To jsou určitě věci, na které jsme hrdí. Zlepšovat je stále co. Když zamířím maličko dovnitř kapely, asi bychom mohli být disciplinovanější. Někdy je těžké osm lidí k něčemu dokopat (smích). A určitě chceme stále pracovat na nových věcech. Poměrně dlouhou dobu repertoár stál na stejných písničkách a je trochu blbé, hrát někde desetkrát za pět let to samé. Ale to se teď snad radikálně změní.

Ano, osm lidí, to je boží dopuštění (smích). Systém nemám pořád úplně odladěný, ale snažíme se fungovat tak, že každý z kapely má zodpovědnost za určitou oblast - koncerty, pódiová prezentace, hudba atd., a v té má poslední slovo. Je to asi jediný životaschopný systém v tolika lidech a hlavně v našem případě (smích).

To máš pravdu. Desky jako takové už dneska nejsou v kurzu, nikdo si nechce udělat čas v klidu poslechnout celé album. Přesto jsme se rozhodli do toho šlápnout, protože tvorba celého CD je pro kapelu vždycky speciální proces a výsledek je takové kapelní dítko. Takže spousta očekávání, příprav, těžký porod a pak už snad jen radost. V nynější sestavě máme na vydávání singlů a CD celkem jasný názor. Chceme být daleko produktivnější, než jak tomu bylo v minulosti.

Rád něco málo k desce povím. Bude na ní deset věcí, máme dobrý pocit z jejich rozmanitosti, není to žádný kolovrátek. Na každé písničce je znát trochu jiný autorský přístup, a i hudební kořeny jednotlivých členů. Samozřejmě tam je pořád nosná punk-ska-rocková linka, máme z toho jako z celku radost. Už jsme vypustili dvě věci, "Čmeláci" a titulní song "Cesta". Chystáme se na pořádný klip a pokud všechno půjde podle plánu, budeme s fanoušky slavit vydání někdy na přelomu března a dubna, k čemuž chystáme i menší turné.

Deska, turné, klip, to jsou na letošní rok skvělé plány. Nebo se do nich ještě nějaké vejdou?
Jestli všechno klapne, bude letošní rok poměrně nabitý. Určitě chceme pokračovat v psaní nových songů, nechceme na dalších deset let usnout na vavřínech (smích). Uvidíme, co dalšího tento rok přinese, v zásadě se ničemu nebráníme. Už tak ale myslím, že se máme my i fanoušci na co těšit!