Zhruba měsíc zpátky jste ohlásili novou sestavy kapely. Jaké události tomu předcházely?
Milan: Předcházela tomu především více než pětadvacetiletá historie. Ale také ponorková nemoc, které se kapely hrající tak dlouho často nedokážou vyhnout. MASH se v loňském roce dostal do jakési slepé uličky. Přestali jsme si po letech rozumět a došlo to až k tomu, že jsme to rozpustili. Nejsme první ani poslední kapela, které se to stalo. Jenže pak se kolem toho začaly dít prapodivné věci, který mě osobně hodně mrzely a mrzí do dneška. Vzhledem k tomu, že jsem ohledně toho všeho byl hodně v kontaktu s Tomášem Hrbáčkem, se kterým jsem na střední škole MASH založil, tak slovo dalo slovo a domluvili jsme se, že by MASH takhle odejít ze scény neměl. I když je Tomáš už sedmnáct let z MASHE pryč, pořád je to pro něj srdcovka. Pak jsme s tím nápadem přišli za Petrem Slavíkem, kterému se to taky zamlouvalo. Jako hosty jsme přizvali kluky z HANZ´S FUCKERS a sestava pro letošní rok je na světě.
Tomášova vytíženost v jeho domovských HARLEJ a působení hned třech členů kapely v sestavě HANZ´S FUCKERS. Nemůže to časem aktivitu MASH přibrzdit například křížením termínů akcí nebo zkoušek?
Tomáš: My jsme k tomu od začátku přistoupili střízlivě. Radši kvalita než kvantita. Všem nám bylo jasné, že tahle sestava nebude hrát zdaleka tak často, jako ta předchozí. Respektive bude jen pár "exklusivních" koncertů za rok, aby se to fanouškům neokoukalo a měli se na co těšit. Děláme to, protože nás to baví a doufáme, že pobavíme i lidi, který se na nás třeba přijdou podívat. V zásadě nic moc neplánujeme. Prostě si chceme zahrát.
Není tedy jisté, zda dojde na další nové skladby? Nedávno zveřejněné video k písni "I chlapi mají své dny", která dostala modernější tah a feeling, než původní verze z desky "...za Čarou" dokazuje, že jste ve výborné formě..
Milan: To nás těší, díky. Naše pozornost je teď namířena k přípravě blížícího se koncertu, který proběhne v sobotu na apríla 1.dubna ve Staňkově u Domažlic. Proto na tvorbu novinek aktuálně není úplně prostor. Třeba nás tímto dotazem k nějakému novému počinu vyprovokuješ. Necháváme tomu volný průběh a jak se říká: "nikdy neříkej nikdy."
S Tomášem jste začínali hrát pod různými názvy před více než třiceti lety. V tomto věku má člověk s kapelou možná velké ambice a například existenční záležitosti příliš neřeší. Dnes je naopak mnohý vděčný za každé nové ráno a za další, bez potíží odehraný koncert. Jak to máte vy?
Tomáš: Nevím, jestli si to nevzít osobně, ale říkáš nám, že jsme vlastně starý (smích). Jasně, že když nám bylo šestnáct, sedmnáct, nic jsme neřešili. Jen to, jestli máme dost dlouhý vlasy a peníze na pivo a cigára. Šli jsme do toho po hlavě, bez zkušeností, ale zato s absolutní energií. A řekl bych, že se nám povedlo vytvořit něco, co nás v uvozovkách přežije. Dneska máme víc zkušeností, spoustu věcí bychom udělali jinak. A proto jsme vlastně šli do této reinkarnace. Máme chuť si zahrát a udělat to po letech trochu jinak.
Příští rok bude mít MASH výročí třiceti let na scéně. Které věci jste za ty roky podle vás měli udělat jinak a co byste naopak nejraději neměnili vůbec?
Milan: Týká se to jednak tvorby songů, ty bychom dnes dělali přímočařejší a jednodušší. I když tady bych si možná sám sobě odporoval, protože divácky nejprofláklejší věc od MASHE vznikla hned na první zkoušce v roce 1994 a má přes pět a půl minuty. Takže tady asi proběhlo vše tak, jak to mělo být. Ale každopádně jsme se přesvědčili – stejně, jako mnozí před námi, že například příliš demokracie může být někdy kontraproduktivní a může vést k určité formě anarchie. Pokud existuje tahoun se správnou vizí, měl by takový člověk mít právo veta. Jedině tak se dají dělat nějaký kroky. A to v MASHI v poslední době asi chybělo.
Kromě debutového alba "Múzy", které jste vydali vlastním nákladem, jste na všech vašich deskách spolupracovali s vydavatelstvím Avik. Jaké byly výhody této spolupráce?
Milan: Vydavatelství Avik nám od druhého CD otevřelo dveře do oficiální distribuce a do médií. Setkali jsme se tehdy například se situací, kdy nám rádio nechtělo přehrát skladbu, protože u ní chyběl kód vydavatele. Jelikož jsme byli regionální skupina, byla nejsnazší domluva s regionálním vydavatelstvím. V dnešní internetové době a množství různých sociálních sítí je pak role vydavatele o něco nižší než v době našich začátků – samozřejmě, pokud se nejedná o nějakou velkou smlouvu s masivní mediální podporou.
Západočeská rocková scéna mnoha lidem v dávných dobách připadala dosti originální a silná. Jak to vypadá dnes, ubývá kapel i fanoušků nebo si svou pověst stále drží?
Tomáš: Nemyslím si, že by ta scéna zeslábla. Spíš se změnil způsob koncertování. Nevím jak jinde, ale na západě můžeme vidět hodně revivalů. My začínali jako klasická zábavová kapela. Lidi na ten formát byli zvyklí a vyhledávali ho. Nebyl internet, muzika se nedala jen tak poslechnout na počítači, takže byl prostor pro to dělat hodně převzatejch věcí, třeba s českými texty, aby si lidi mohli zazpívat. I my jsme tak začínali. Vytvořit vlastní písničky a postupně je prosadit je běh na dlouhou trať. MASHI se to za ty roky myslím si, povedlo. Ale zdá se mi, že díky zábavové scéně to bylo prostě o něco snazší, než to mají mladší kapely dneska. Lidi jsou náročnější, samozřejmě je to dané obrovskou nabídkou, kterou mají. Festivaly, spoustu samostatných koncertů českých i zahraničních kapel atd. Takže udržet se v podvědomí není tak snadný. Z čehož plyne, že klasické "zábavové" kapely prostě postupně vymírají, bohužel.
V době covidové jste odehráli v Horažďovicích on-line koncert, jehož záznam je ke zhlédnutí na YouTube. Jak se koncert vydařil? Přišla od fanoušků nějaká zpětná vazba nebo příspěvky na pokrytí této akce?
Milan: Chtěli bychom za něj poděkovat Viktorovi Koubíkovi, který v roce 2021 se svým týmem zajistil on-line koncerty kromě nás i několika dalším kapelám, mimo jiné i pro HANZ´S FUCKERS. V covidové době vzácná možnost, jak dát o sobě vědět, že jsme naživu. S odstupem času má ten záznam i určitou dokumentární hodnotu. Ale co si budeme povídat, hrát pro prázdný sál, kde se nachází jen zvukař, kameraman a osvětlovač, na to se musíš sakra hecnout (smích). Ještě bych chtěl vzpomenout na předchozí covidový rok 2020, kdy jsme odehráli podobný koncert - právě díky spolupráci s vydavatelstvím Avik. Tam nám technici promítali vzkazy od diváků v reálném čase, takže jsme na ně mohli reagovat ihned do mikrofonu. Ale buďme rádi, že je tato hudbě nepřející doba za námi...
Na YouTube kanálu jste před časem zveřejnili skladbu "Kolikrát", nezaznamenanou na žádném vašem albu. Máte v zásobě ještě další songy, které vznikly od poslední desky "6Ka" z roku 2015 a nestihli jste je zatím nahrát na žádný nosič?
Milan: Existuje ještě několik nesouvislých motivů, které jsme už však nedokončili. Ať už hudebních nebo námětů na texty. Možná to tak mělo být a tyto střípky čekají na svoje dokončení se současnou sestavou a v moderním soundu.
Váš první letošní koncert, 1.dubna ve Staňkově u Domažlic jsme už zmínili. Na co všechno se můžou návštěvníci těšit?
Milan: V první řadě na unikátní společné účinkování zpěváků z obou etap existence MASHE. V playlistu je cca dvacet pečlivě vybraných songů, které budou zahrané v podobném střihu jako aktuální klipovka "I chlapi mají svoje dny" - a to díky hudebnímu vkladu našich hostů z HANZ´S FUCKERS. Nezapomeneme ani na kvalitní zvuk a světla a musím zmínit i zajímavé support soubory, kterými jsou LOCO LOCO a SEPTIC PEOPLE. My sami se těšíme.
Milan: V první řadě na unikátní společné účinkování zpěváků z obou etap existence MASHE. V playlistu je cca dvacet pečlivě vybraných songů, které budou zahrané v podobném střihu jako aktuální klipovka "I chlapi mají svoje dny" - a to díky hudebnímu vkladu našich hostů z HANZ´S FUCKERS. Nezapomeneme ani na kvalitní zvuk a světla a musím zmínit i zajímavé support soubory, kterými jsou LOCO LOCO a SEPTIC PEOPLE. My sami se těšíme.
Web MASH
Bandzone MASH
Facebook MASH
Instagram MASH
YouTube MASH
Vznik: 1994
Místo: Plzeň
Styl: hard rock
Diskografie:
1998 – Múzy
2000 – Až se pustim...
2002 – Spolkni červa
2005 – Bloody Mary
2008 – ...Za čarou
2015 – 6Ka
Sestava:
Petr Slavík – vocal
Tomáš Hrbáček – vocal
Milan Ráž – kytara
hosté:
Patrick Schaffer – kytara
Aleš Kuča – baskytara
Paull Black – bicí