Jak zaznělo v jedné epizodě Monthy Pythonů: Doktore, trpím pocity déjà vu! I když v tomto případě lze mluvit spíše o dříve slyšeném, a to na druhém břehu řeky Moravy. Stejný stylový vývoj totiž předvedli před čtyřmi lety novojičínští PORTA INFERI a nyní od tradičně pojatého power metalu k modernějším postupům a produkci směřují i slovenští EUFORY. A to nejen ve zvuku kytar, ale především v klávesových zvucích a samplech. Podobný styl momentálně frčí po celém světě a i česko-slovenské kapely zkoušejí, jak s podobnými elementy pracovat. Nutno však zdůraznit, že na rozdíl od kapel, které si každý z vás jistě dosadí, se v případě EUFORY v žádném případě nejedná o metalovou diskotéku. Dokonce se k mé libosti objevují pasáže a skladby, které evokují švédské náladotvůrce EVERGREY anebo – ať zůstaneme na CZ/SK hroudě – vsetínské ASCENDENCY. Což by mohlo mnohým silomelodikům imponovat, neboť kapka progu nikdy nezaškodí, naopak celé album osvěží a obarví širokým spektrem odstínů. Poté už potřebujete pouze „maličkost“ v podobě skvělého zpěváka, což je v případě EUFORY prostřednictvím Ľuboša Senka splněno měrou vrchovatou. Na „Fifth Dimension“ se dá demonstrovat, že je možné modernizovat i poměrně nehybnou škatulku, jakou power metal rozhodně je. Záleží pouze na schopnostech, vkusu a míře rizika, s jakou tvůrci k danému úkolu přistoupí. A EUFORY ve všech těchto aspektech na své třetí studiové desce uspěli.
Jan Kozák
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.