Guru pražských démonů, mánička proti všem režimům, kriminálník, feťák, svobodná duše, apoštol fuck off životního stylu – Jirka Kára – má další pomník své nezapomenutelné existenci. Českolipské rockové uskupení s prozaickým názvem PAPÍR SKLO PLASTY složilo hudební poctu popkulturní ikoně vyvrženců a zasvěcenců. Jestli vám uniklo legendární home video z kuriózní svatby plné panoptikálních postaviček a kultovních hlášek, už jste ho měli vidět štyry minuty, vy magoři! Hudebně čerpá pětice výtečníků z ulítlého rocku v nejlepší tradici českého androše. Však taky Vráťa Brabenec, saxofonista THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE, maniakálně podbarvil svým nástrojem hned dvě písně z „Jirky Káry“. Energicky zkreslené kytary a bublavá basa malují tu punkově ztřeštěné, tu rockově přímočaré hudební obrazy, které se nenápadně, leč zarputile zarývají pod kůži. Krom samotné idey složit poctu opomíjenému velikánovi ke mně promlouvá zejména textová a vizuální stránka. Chlapci PAPÍRNÍCI si vyhráli jak se svou garderobou, kterou je možno obdivovat i ve videoklipu, tak i s přebalem alba. Čepice „károvka“ v merchi je pak jen příjemným překvapením a důstojnou poctou oděvnímu aspektu JK. Mimochodem, všimli jste si, že Ježíš i Jirka mají stejné iniciály? Náhoda? Písně rozebírají nejen klíčové aspekty a slova ze svatby, ale rozvíjí i další příběhy z party individuí, která si žila hodně po svém. Vokalistův hlas přechází z chuligánské uřvanosti přes prohulenou rockovou ostrost až po rozmáchlou uštěpačnost. Z textů sálá károvský étos vzdoru autoritám, osobitého drsného humoru a vědomí, že si vlastní svobodu nedá nikdy nikým vzít. Přebal CD uvádí informaci, že vzniklo za podpory Ochranného svazu a města České Lípy. Konečně jsou veřejné prostředky investovány do smysluplných a rockulibých počinů. Vielen dank směřuje na radnici do Böhmisch Leipa. Album nebude zřejmě komerčním trhákem nebo hudebním průlomem, leč o tom „Jirka Kára“ vůbec není, hlavní totiž je, že máme pivo. Panoptikum z Prahy 7 je v každym z nás!
Tomáš Vítek