Na cestě vol. 8: Jekyll: Dostal jsem se k tomu náhodou

Ve druhém dubnovém díle se dostaneme i k jiným žánrům, než jaké dosud byly obvyklé. Filip Šťastný vystupuje pod pseudonymem, inspirovaným hororovou novelou R. L. Stevensona, jako hiphopový producent a beatmaker. Spolupracuje s mnohými známými jmény, pracuje pro Studentskou Unii UJEP v Ústí nad Labem, kde také studuje. S námi si popovídal o tom, jaké už má na svém kontě úspěchy a jak se ke své práci dostal.

Jak ses dostal k tomu, že ses sám stal producentem? Uvádíš, že počátky tvojí tvorby sahají do roku 2007, kdy ti muselo být nějakých čtrnáct let. Je to něco, čeho jsi chtěl dosáhnout už od dětství?

Sám jsem nevěděl, že budu dělat to, co dělám teď. Jak to tak bývá, dostal jsem se k tomu čistě náhodou přes kámoše, ještě právě na základní škole. Chtěl jsem proniknout do toho, co jsem zatím znal jen ze sluchátek. Chtěl jsem se dostat do procesu a do zákulisí toho všeho. Hudební vzdělání nemám, ale z poloviny byla moje rodina muzikantská. Pár let trvalo, než jsem se zorientoval v softwaru a zjistil si přesně to, co potřebuji.

Jak skládáš svoje beaty? Kým nebo čím se inspiruješ? Zkusils do svých instrumentálů taky někdy sám rapovat?

Veškerou svoji činnost směřuji na používání hudebních softwarů a hardwarů. Od začátku ale používám software Fruity Loops, který mi prozatím vyhovuje vším, co sám nabízí. Inspirace je velké množství, ale nejvíce mě ovlivňují právě samotní producenti, beatmakeři, a to především ze zahraničí. Rád a většinou poslouchám právě samotné producenty a jejich čistě instrumentální desky. Sám do svých instrumentálů nerapuji, od toho tu mám ostatní umělce, se kterými spolupracuji.

Hráls někdy na nějaký nástroj, máš teoretické hudební základy? Nebo to jde všechno „ze srdce“?

Bohužel jsem od mala nikdy sám aktivně na nástroj nehrál. Moji rodiče nebyli takoví, že by mě od mala do něčeho nutili nebo ze mě chtěli přesně někoho mít. V dnešní době aktivně hraju na klávesy. Teoretické hudební základy nemám. Mám jen ty, co mi stihli předat na vysoké škole nebo si především sám získávám.

Dá se vypsat, s kým vším jsi už spolupracoval – ať už jako producent, nebo jako beatmaker? A které spolupráce si nejvíc ceníš, co pro tebe bylo tvým největším úspěchem?

Lidí, se kterými spolupracuji nebo jsem spolupracoval, je mnoho. Za zmínku však stojí celá plzeňská stáj PILSENSKILLS, se kterou i aktivně jezdím koncerty jako Dj. Dále Unbeatable label, který mi stejně jako PILSENSKILLS poskytl prostor být součástí něčeho většího a dál se hudebně vyvíjet. Nejvíce si cením spolupráce na desce „Bysty Boys“ od Kenas a N8. Je to výborná deska toho nejlepšího, co mohla mladá krev za poslední roky nabídnout. Největším úspěchem je pro mě určitě vítězství v producenstkém beatbattlu na festivalu Hip Hop Kemp 2013. Za další úspěch považuji to, že za každým projektem, na kterém jsem se podílel, vznikl na konci hudební nosič. Do téhle doby tedy dohromady kolem osmi projektů.

Vyhrál jsi šesté místo v producentské soutěži „Flip Da Shit“, jak taková soutěž probíhá? Kolik bylo zúčastněných a jak a s čím se ti podařilo dostat se na šesté místo?

Pokud si všimneš, tak na internetu probíhá obrovské množství všelijakých soutěží, contestů apod.

Zrovna tahle soutěž probíhá způsobem, že se určitá skupina producentů shodne na stejném zadaní probíhající soutěže a každý potom za určitý časový limit předvede, jakou hudbu zvládl složit. Ostatní jej pak hodnotí a poté hlasují o vítězi. Bohužel, jak se mi podařilo získat zrovna tohle pořadí a kolik producentů se zúčastnilo, si už nepamatuji.

Máš nějaký sen, s kým třeba by ses chtěl v budoucnu podílet na nějakém projektu?

Snů mám nespočet. Ať už si dál zvětšovat vlastní hudební equipment, vydat si vlastní instrumentální vinyl, tak i spolupracovat s různými umělci. Z Čech vyloženě nikoho nemám. Ze zahraničních producentů by to byl určitě !llMind, PrettyLights, Black Milk, 20syl a z rapperů Run the Jewels, Murs, CunninLynguists, Ces Cru, atd...

Co si myslíš o české hip-hopové scéně a o českém rapu?

Česká scéna je sama o sobě dost osobitá a v dnešní době naštěstí už i různorodá. Každý se stará jen o to své. A pokud mu to, co dělá, vychází, lidi to poslouchají, tak to podle mě dělá dobře a umí se prodat. I když sám osobně tuhle scénu neposlouchám, tak ji dost sleduju. Většina z předních umělců má na výbornou zvládnutý marketing, z čehož by se mohla nechat inspirovat většina ostatních hudebních žánrů a umělců. Jsme ale hodně malý rybník, který se nedá srovnávat se zahraniční scénou. I tak tu ale je spousta nedoceněných a talentovaných lidí, kteří by si zasloužili být více vidět.