Tož nevím, kde sa nám tyhle halekačky deathmetalových kopaničářů zatúlaly, ale naštěstí dorazily i k nám, i když se zpožděním takřka čtyř let. Nahrávka „Decapitation“ totiž již vyšla léta Páně 2019. Nevyzpytatelné jsou ale kroky panáčka, všecko dobře dopadlo. Šak se teprvá uvidí, jak si materiál stojí dnes. Asi ihned padne do oka velmi zdařile vytvořená krvelačná obálka, která zaujme na první pohled. Rozhodující je ale vždy hudební náplň dané placky. D.M.C. neponechali nic náhodě a hned od první skladby „The Bullet in my Head“ to řežou hlava nehlava. Okamžitě máte pocit, jako by vás někdo přetáhl haluzí přes kebulu. Řízný death metal, který nezná slitování. Žádné kompromisy, žádné vyhrávky, žádné elementy, které by nějakým způsobem narušily dynamický a maximálně organický hudební projev chorobného souboru písní a tanců. Třetí studiové album je naprosto jasným kvalitativním vrcholem poslední tvorby, kde vlastně ani není co vytknout. Naprosto jasně nabušená jízda s hodně čitelným, ale rovněž hodně heavy zvukem, který nenechá posluchače v klidovém módu. Vždy sa najde nějaký pazůr, který bude hňést, ale D.M.C. mohou být v pohodě. Jejich zatím poslední počin je hodně solidní. Bylo by ale moc fajn na něj nějakým způsobem navázat, jestli to bude možné. Fanoušci by si to rozhodně zasloužili, neboť by byli ochuzení o docela řádný nářez. Momentálně si možú k navození prvotřídní nálady ždrgnút nějakou tu dobrotu, lapnout na řiť a užívat si materiál „Decapitation“.
Bob Zelenka