Legendární místo Moravského krasu si do svého emblému vetkla čtyřka muzikantů z Blanska. Mystická průrva v povrchu zemském v sobě skýtá jedinečně potemnělý genius loci a smrtiplné příběhy. Ostatně nikdo vlastně neví, kam až sahá dno dolního jezírka. S těžce nabitým názvem přinášejí pohrobci kapel GOT A WOLF, BEPS’N’JOHNNIES a dalších debutovou půlhodinku epicky drtivého metalu. Škatulky jsou MACOŠE rozhodně těsné, a tak společně prozkoumávají blackové blastbeaty a roztočená kytarová tremola, crustové vokální melodie, ale i deathové budování atmosféry. Svojské, leč vysoce kvalitně udělané žánrové kombo, které buší přímo na solar. Velkou část energie úderů nese monstrózní, avšak perfektně čitelný zvuk německého studia Kohlekeller. Když mohl být sonický sklep Kristiana Kohla dobrý pro POWERWOLF, ABORTED, DYMYTRY či rostoucí blackovou hvězdu KANONENFIEBER, pak je jistě dobrý i pro MACOCHU. Každý z nástrojů je krásně rozeznatelný, a přesto se do sebe hladce vlévají a spolu s vokálem tvoří zabijáckou, leč čistou zvukovou nálož. Chlapi o sobě tvrdí, že jsou fanatickými uctívači kytarového distortion pedálu HM-2. Chrastivá motorová pila, která definovala švédský death metal, řeže neméně silně i z blanenských řad. Málokrát jsem slyšel u debutu takto vyšperkovaný zvuk. Potemnělé pocity do sluchovodů běží skrz sedm anglicky zpívaných skladeb pojednávajících o smrti, marnosti bytí a hledání smyslu existence a lidské morálky. Introspektivně laděné jedince čekají žně a v patřičných kulisách silný duševní zážitek. MACOCHA hned od startu produkuje intenzivní a hypnotizující emoce skomírající naděje a triumfující beznaděje a umně pohání houpačku světla a tmy. Tedy spíše tmy a příšeří, neb se jedná o průzkum jeskynního systému myšlenek, kde se stejně jako v Punkvě většinou topíme, abychom se jen krátce nadechli před dalším sešupem níž. Ačkoli jsou předávané pocity spíše negativního rázu, z alba sálá podmanivý magnetismus lákající k novým a novým ponorům. Vynikající a naprosto nečesky znějící deska, která má hudební ambici vytvořit na poklidném jezírku domácího metalu velká soustředná kola. Fascinující práce! Tomáš Vítek