Kabinet múz: krize nás naučila být lepší

Martine, kdybyste měl představit váš klub a nalákat návštěvníky, kteří ho možná neznají. Co dělá Kabinet Múz tak specifickým?
Kabinet Múz je jedním z nejdůležitějších klubů, které v Brně máme. Máme dlouhou historii, sídlíme v centru města a prakticky každý den nabízíme program – dvacet až třicet koncertů měsíčně. Nejsme jenom klub, jsme i veganská restaurace a máme obchod s deskami. Snažíme se kultivovat brněnskou hudební komunitu a dáváme prostor hlavně začínajícím umělcům.

Jak dlouho se v klubu angažujete?
Jsou to asi čtyři roky, v podstatě jsem přišel těsně před covidem, takže si dobře pamatuji ty poslední roky. Z předchozích majitelů zde zůstal Martin Slovák, se kterým dnes klub provozujeme jako spolumajitelé.

Řekněte mi něco víc o prostorech, ve kterých se klub nachází.
Klub se nachází v samém centru Brna, a protože dům není náš, jsme tu v nájmu, který máme ještě na deset let.

Jaký vliv měl vysoký nájem během covidové krize? Byl to pro vás kritický faktor?
Ano, náklady byly vysoké, i během covidu. Majitel nám naštěstí vyšel vstříc, ale nájem jsme platili dál. Snažili jsme se také udržet si alespoň klíčový personál – zvukaře, noční manažery a další.

Jak se vám podařilo situaci finančně zvládnout? Podpořil vás stát nebo jiné instituce?
Významně nám pomohlo město a Ministerstvo kultury, které nám poskytly dotace. Dále nám pomohl úřad práce, protože jsme museli zavřít restauraci. Díky této podpoře jsme mohli pokrýt náklady, protože jsme neměli žádné tržby.

Snažili jste se udržet provoz třeba formou výdejního okénka?
Ano, zachovali jsme restauraci, takže jakmile bylo možné prodávat jídlo z okénka, využili jsme toho. Také jsme prodávali desky, jakmile to šlo, nebo když si je někdo přišel vyzvednout s jídlem.

Podpořili vás nějak vaši příznivci?
Během covidu jsme prodávali merch – trička a čepice, z jejichž prodeje šly výdělky na podporu klubu. Cítili jsme, že komunita je s námi a nenechá nás zahynout.

Podařilo se vám v té době realizovat i nějaký program, byť třeba v omezeném formátu?Online koncerty měly omezený dosah a vysoké náklady, takže se to finančně nevyplatilo. Venkovní koncerty jsme nepořádali, nemáme na to aparaturu ani ambice.

Jak jste vnímali neustálé změny opatření?
Bylo to zmatečné a přehnané. Každá nová vyhláška znamenala konzultace s právníky, protože nařízení byla často nesrozumitelná. Snažili jsme se vše dodržovat, ale zároveň hledali cestu, jak koncerty pořádat.

Dokážete sledovat všechna nová opatření a přitom plánovat program na měsíce dopředu?
Nejvíce práce měl náš dramaturg. Program míváme půl roku dopředu, a tak jsme často přebukovávali termíny koncertů podle aktuální situace.

Jak na to reagovali lidé?
Byli samozřejmě otrávení z neustálých změn. Kvůli tomu jsme úplně přestali prodávat vstupenky v předprodeji. Celkově to bylo velmi nepříjemné.

Cítíte se tou situací nějak nenávratně poškozeni?
Podpora byla značná, a klíčové náklady jsme zvládli pokrýt. Nedostali jsme se do situace, kdy bychom neměli na zaplacení. Po otevření klubů se lidé těšili, a přišlo jich hodně. Současná situace – energetická krize, inflace a válka na Ukrajině – nám však přináší nové výzvy.

Jak se na uplynulé roky dívá váš tým a vy osobně?
Na začátku jsme nevěděli, jak dlouho to potrvá. Bylo to stresující, ale s uvolňováním opatření jsme nabrali novou energii. Investovali jsme do rekonstrukce klubu, protože jsme věřili, že po covidu otevřeme ve velkém stylu.

A povedlo se?
Ano, celý klub jsme odhlučnili, zlepšili jsme akustiku. Celá situace nás inspirovala k tomu, abychom byli lepší a aby klub opravdu stál za to.

Zrekonstruovaný klub by si určitě zasloužil nějaký vysněný koncert. Kdo by to byl?
To je těžké, protože jsem většinu kapel, které mě zajímají, už viděl, i když třeba ne v Kabinetu Múz. Ale je nutné si uvědomit, že máme kapacitu jen asi 250 lidí.

A nejlepší koncert, který jste tu měli?
Jednoznačně japonská kapela Boris, kterou sleduji více než patnáct let. Skvělý byl i koncert Algiers, což je kapela, na kterou obvykle přijdou tisíce lidí. Hráli tu jen pro 250 lidí, což bylo úžasné.

Pomohla vám velikost klubu lépe zvládnout krizi?
Ano, byli jsme schopni organizovat menší koncerty, které odpovídaly nařízenému limitu návštěvníků, což třeba Fléda nemohla.

Jaké jsou plány do budoucna?
Rekonstrukce byla komplexní, máme nový interiér restaurace s designovými prvky, jako jsou stoly z recyklovaných plastových víček. Myslím, že klub je nyní ve skvělém stavu a měl by vydržet aspoň po dobu naší desetileté nájemní smlouvy. 

Jsou lidé, kteří by klub převzali, pokud byste se rozhodl skončit?
Určitě, takoví lidé jsou. Kluby mají svá období, ale vždy budou existovat lidé, kteří budou chtít vytvářet prostor pro hudbu a kulturu.

Autor: Filip Lorenc