DEAF HEART - Caligula

Dřívější „rivalové“ z předních tuzemských indierockových skupin, zpěvák Thomas Lichtag (ex-AIRFARE) a kytarista Michael Vácha (ex-A BANQUET), založili novou formaci DEAF HEART před šesti lety. Na jejich debutu „Soft Heart Attack“ se pár neotřelých rock’n’rollových momentů utápělo v přemíře popem nasáklých přeslazených melodií, což odpovídalo tomu, že je doplnil bubeník Adam Vychodil, jenž hraje s Lenny, a basák Tomáš Lacina, který doprovází Ewu Farnou. Označovali se jako „autentickej mix starýho dobrýho rock’n’rollu a punk rocku, 80s synťáků a krádeží z popu až po rap“, jenže autentickej byl tak akorát v té naší malé zemičce. Tudíž i jejich nemastné neslané kytarovky z druhé desky „Curse of the Sophomore Album“ mě zanechaly chladným.

Na třetí desce „Caligula“ se teď ale hoši utrhli ze řetězu. Sláva! Od úvodní „Deal Is Off“ je jasné, že půjde o mnohem syrovější věc. Kytarové riffy díky špinavějšímu zvuku připomínají spíš grunge, shoegaze či stoner rock, i když vliv indie rocku je stále patrný v písních jako „1994“ či „Cigarettes“. Riff houpavé pecky „Beach Towel“ má blízko skoro až k sludge metalu. To, jak v její sloce Thomas mečí samohlásky, krásně ilustruje, že deska má sice díky temnějšímu soundu tíživou atmošku, ale ukrývá i spoustu odlehčených momentů. Jako když jeho rap v songu „Lil’ Boot“ najednou protne česká věta. Noví posluchači pak možná ani netuší, že jde o českou sebranku, než narazí na zhudebněný dialog ze zkušebny „Mikey Found The Record Button“. Ten sice trochu kazí flow desky, ale podtrhuje jejich drzost stejně jako zpěvákovo říhnutí v „Indiana Jones“.

Jedná se o nejodvážnější a nejzajímavější desku DEAF HEART. Jejímu parádnímu soundu dodává říz Lichtagova precizní angličtina. Možná i díky tomu mi na ní místy připomínali SUNSHINE. Snad se kluci budou držet přidrzlého garážového rocku i nadále. Rozhodně je teď řadím spolu s THE ATAVISTS a ACID ROW mezi naše rockové naděje.

Kamil Dočkal