FREE FALL - Mezi světlem a tmou

Čas je někdy velmi relativní veličina. FREE FALL z Uherského Hradiště letos slaví třicet let existence, což vzhledem k aktuálně velmi moderně znějící muzice spolu tak úplně nekoresponduje. Současný výraz ale příliš nesouvisí ani s předchozím albem „Malý kousek věčnosti“, na němž FREE FALL z velké části zbilancovali a z dnešního pohledu i uzavřeli svá předchozí léta. To, že se od té doby kapela poněkud vytratila z očí, souvisí nejen s covidovou uzávěrou, ale zřejmě i s faktem, že ze sestavy, která se podílela na „Malém kousku věčnosti“, téměř nezbyl kámen na kameni. Kolekce šesti novějších skladeb a jedné vzpomínky z minulosti působí poměrně nesourodě – z úvodní útočné a přímočaré „Dej mi like“ sklouznou v alarmující pecce „Trinity“ FREE FALL až kamsi na hranice gotického roku (já v té melodii a podmanivém vokálu fakt cítím Petra Štěpána), pulsující „Adrenalin“ probudí vzpomínky na energii a hravost PUBLIC RELATIONS, nadýchanější duetovka „Kořist“ zaplétá určitou sladkost s důrazným soundem, pulsující palba „Diagnóza: Hejtr“ s parádním tahem na bránu má nejvyšší ambice na to, aby se z hlavy nedala jen tak vyhnat, vláčná a dobře vygradovaná pocitovka „Perutě“ se silnou atmosférou rozbouří emoce natolik, že finální studená synte(tická)zátorová verze skladby „Difference“ (můžete ji znát i coby „Strach“) nevyhnutelně zafunguje jako brutálně studená (a navíc docela nudná) sprcha. A teď si vyberte, co vlastně od FREE FALL čekat… Byť se v životopisu kapely můžete dočíst o tom, že nová éra FREE FALL začíná, já bych spíš (navzdory faktu, že „Mezi světlem a tmou“ se dobře poslouchá) souhlasil s konstatováním, uvedeným ve stejném dokumentu – totiž, že rok 2015 představoval pro kapelu dosavadní vrchol.