PRECEDENS
VĚŽ Z PÍSKU
PANTON 1988 – 38:24
Druhá deska legendárních PRECEDENS s Bárou Basikovou za mikrofonem. Vlastně třetí, opomenu-li LP „Co nám zbývá“nahranou kolem třiaosmdesátého roku, ale vydanou o osm let později.
Album otevírá scénické intro s názvem „Předehra“. To po několikátém poslechu působí celkem zbytečně, ale budiž. Rýpavě podotknu, že tou dobou klávesista, textař a umělecký šéf kapely Martin Němec již spolupracuje na projektech spojených právě se scénickou hudbou. Druhý song pojmenovaný „Repríza“navazuje na první elpíčko „Doba Ledová“. “Zpívá si divný hityukrytej do ulity“. Vrací se pochmurnost, syrovost a Němcovo slovíčkaření. Ve třetí písni přijdou na řadu hosté, kterých je na desce hromada. Bára se na chvíli odporoučí… Rytmy elektronických bubnů vystřídají zvuky z černého kontinentu. „Malá populární motlitba“ navodí atmosféru zaříkávání deště v Jižní Africe, s návratem do deštivé Prahy osmdesátých let se solidní opicí. „Dům za městem“ se přikloní naštěstí zpět k éterickému a chladnému synth-popu. Posledním velkým překvapením je song „Stůl“. Opět bez jedinečné Báry. Tato hudební podivnost dá pořádnej kopanec celistvosti první strany desky. Popík s náběhem hard-rocku zde nezafungoval moc dobře. Poslední píseň strany A „Věž z písku“ uzavírá Bára na jedničku v doprovodu hosta Jana Kratiny.
