Připadá mi, že mladé kapely se snaží být stále autentičtější. Některé se snaží odprostit se od digitálního nahrávání a pro ještě větší zachování syrovosti a věrohodnosti vydávají svá alba na vinylu nebo - stejně jako vy - na MC kazetě. Byl i tohle důvod pro to vydat vaši novinku na kazetě?
Kazety jsou pro alternativní kapely ideální, protože jsou levné, skladné a dají se duplikovat skoro v libovolném množství. Zároveň jsme si chtěli pohrát s formátem kazety jako takovým. Celá kazeta je stylizovaná jako test vašeho hi-fi systému a tomu odpovídá i průvodní slovo. Název „The Realistic Sounds of Rest in Haste“ je takovou ironickou reakcí na obsesi hi-fi kvalitou zvuku, která byla v osmdesátkách hodně silná a v souvislosti se slabou kvalitou kazet vyznívá obzvlášť ironicky.
Myslíte si, že kazeta má stejnou nadčasovou hodnotu jako vinyl?
Můžeme se v budoucnu dočkat vydání „The Realistic Sounds of Rest in Haste“ i na vinylu anebo dokonce na CD?
Zatím to neplánujeme, leda že by se toho chopil nějaký label. Je důležité nabídnout fyzický artefakt, ale stejně to 99 % lidí poslouchá na webu nebo v MP3. Proto jsme taky album dali na iTunes a Spotify.
Z vaší hudby cítím silný vliv např. QUEENS OF THE STONE AGE, BLACK KEYS nebo KYUSS (zejména díky pouštní atmosféře). Máte ve vaší tvorbě nějaké vzory, které pro vás představují stavební kameny?
Když jsme začínali v jiné sestavě a pod jiným názvem, hráli jsme covery QOTSA, takže jejich vliv je nepochybný. Oni jsou kapela, kterou máme v REST IN HASTE rádi všichni. Ale těch kamenů je určitě víc. SLEATER-KINNEY, BURNING AIRLINES, FATSON JETSON, BLACK KEYS, doom metal, věci ze šedesátek a sedmdesátek… Každý z nás má trochu jiný a dost zvláštní vkus, a kdybychom tady měli vypsat všechno, byl by to nekonečný seznam obskurností.
Necháváte na sebe působit i současné kapely, jež vznikají převážně na severu (GRAVEYARD) nebo i v jiných částech Evropy (KADAVAR)?
Čím si myslíte, že je způsobené, že stoner v současnosti zažívá takový rozmach? Čím je současné generaci blízká hudba zakořeněná v proto metalu šedesátých a sedmdesátých let? Hraje zde roli už zmíněná touha po autenticitě a syrovosti?
To je téma na doktorát. Touha po autenticitě a syrovosti tu určitě je a je to vidět i na tom, že roste nebo donedávna rostl hard core. V současnosti je ale trendů tolik, že si každý může vybrat. Žánrové komunity fungují líp než dřív, protože je drží pohromadě komunikace přes internet. Každopádně jsme rádi, že už každému nemusíme vysvětlovat, co to je stoner rock a už skoro nikdo neříká „stone rock“.
„The Realistic Sounds of Rest in Haste“ začíná introdukcí, která připomíná staré testovací kazety. Kdo ji namluvil?
Namluvila ji Kathleen Cho ze San Franciska, neurobioložka a kamarádka zpěváka Jardy. Vždycky prý chtěla číst audioknihy, tak se jí to skoro povedlo. Je v té roli skvěle ironicky neironická. Na albu hostuje také herečka Markéta Štechová, známá i ze skáčkové kapely BASTA FIDEL. Jak k téhle spolupráci došlo?
Známe ji přes práci z Fakulty sociálních věd UK, kde pracují Jarda a Honza (kytara) jako vědci přes počítačové hry. Když jsme se s ní seznámili, ani jsme nevěděli, že zpívala v BASTA FIDEL a že teď zpívá v NANO. Když jsme to zjistili, angažovali jsme ji, aby byla deska pestřejší. Zpívá s námi i na pražských koncertech. Hned je pak veseleji. Chcete i nadále pokračovat ve vydávání alb na MC kazetách nebo zvažujete, že příští deska by vyšla na CD nebo vinylu?
První nahrávku jsme vydali na vinylu, druhou na kazetě a možná se časem dostaneme i na cédéčko… Nic nevylučujeme, ani diskety. Pracujete už teď na nových skladbách?
Tři nové věci už hrajeme naživo a dvě jsou na dobré cestě. Jedna je shodou okolností o osmdesátkovém kultu hi-fi techniky, pak máme jeden valčík o karetní hře Solitaire. Další novinka je to, že se nám hlavně zásluhou bubeníka Kuby podařilo zapracovat na pódiové prezentaci, takže máme atmosférické osvětlení a videoprojekci.
Sestava:
Diskografie:
2011 For The Common Good
2014 The Realistic Sounds of Rest in Haste
Web:
http://bandzone.cz/restinhaste
http://restinhaste.bandcamp.com/
To bude záležet na lidech. Jestli se kolem kazet vytvoří dost velká komunita, tak přežijí stejně jako vinyly. U nás je to pořád ještě takový menší a umolousanější brácha vinylu. Ale nedávno jsme hráli v Německu a lidi tam brali nákup kazety úplně normálně a přirozeně.
Taky! Kytarista Radek jezdí na GRAVEYARD pravidelně a pouštíme si je v dodávce. Ten trend návratu k sedmdesátkám je ale zrádný, protože se člověk brzo může dostat do pasti kopírování šablon z roku 1972. Málokdo totiž dokáže podobně jako GRAVEYARD dělat retro tak, aby k němu něco jedinečného přidal. Nechceme znít jako kapela z roku
Electroslav - zpěv, microkorg, theremin
Snewgoblin - kytara, zpěv
Kuba - bicí
Vojta T - basa, zpěv
Radek – kytara
