THE TRUTH IS OUT THERE - Měli jsme chuť psát opravdové písničky

Ostravští THE TRUTH IS OUT THERE nedávno své fanoušky potěšili debutovou deskou „Lighthouses“, na které ukázali i svou emotivnější tvář. Skladatelská vyspělost, světový zvuk a skvělá symbióza elektroniky a post-hardcore. Něco mi říká, že tihle pánové to jednou někam dotáhnou. Na novou desku, hudební proměnu a mnoho dalších věcí jsem se vyptal přímo zpěváka Hanziho.

Ve své tvorbě kombinujete metalcore s různými žánry elektronické hudby dubstep nevyjímaje. Mnoho lidí poslouchající tvrdší muziku nemůže tento žánr vystát. Setkali jste se kvůli tomu ze strany fanoušků s nějakou kritikou?
Spíš se setkáváme s pozitivními reakcemi. Konec konců zrovna tvrdší dubstep má s metalem/hardcorem co se týče do výrazu hodně společného. Na dubstepových akcích je běžný stagediving nebo circlepit, takže tyhle žánry se celkem zajímavě prolínají. I když dubstepová vlna už asi trošku šla.

V roce 2012 jste byli pohromadě teprve rok a už jste předskakovali samotným KILLSWITCH ENGAGE. O rok později jste se do podobné pozice dostali během koncertu britských BRING ME THE HORIZON u nás. Jak se vám podařilo takhle rychle „prorazit“? Jaké ve vás tyto dva koncerty zanechaly dojmy?
V podstatě se nedá říci, že jsme byli typická začínající kapela. Všichni jsme přišli z více méně zavedených kapel, které měli své fans. Všichni jsme dělali hudbu už hezkých pár let, za které jsme nasbírali celou řadu užitečných kontaktů a poznali spoustu super lidí, kteří nám dost pomohli. Jinak dojmy z takových koncertů jsou skvělé. Jak jinak. Člověk si zakusí, jaké to je v té „první lize“. Určitě nás to nakoplo.

Debutovou desku „Lighthouses“ jste vydali pouhý rok po svém druhém EP. Nebylo vyčerpávající jít po tak krátké době znovu do studia?
Nebylo. Když jsme vydali první EP, vrhli jsme se po hlavě do koncertování a za první rok jsme odehráli více než padesát koncertů. Možná, že se to číslo nezdá velké, ale je to v podstatě každý víkend . Další rok jsme to v podstatě zopakovali. Pro lidi, kteří se hudbou neživí a musí chodit do práce atd., je celkem náročné během takového nasazení dělat ještě spoustu věcí jako psát desku. A tak vydání dalšího EP zabralo více času, než mělo a některé skladby byly víc jak rok staré. Mezitím se pomalu měnil i hudební výraz kapely, a tak když konečně druhá placka vyšla, byla to pro mě skoro úleva, že je to za námi a můžu se pustit do psaní nových věcí, které mi už delší dobu zněly v hlavě.

Vaše dvě EP se nesla v duchu sympatické ztřeštěnosti bez jakýchkoliv hranic. Na debutu jste se naopak přiblížili emotivnímu post-hardcore. Proč najednou tak výrazná změna?

Jak už jsem nastínil v předchozí odpovědi. Hudební vkus se pomalu měnil. Určitě je v tom i určitá sebereflexe a zachycení určitého období mého života. Taky jsem měl prostě i chuť napsat nějaké opravdové písničky, které by fungovaly i třeba jen na akustickou kytaru.

Asi je na takovouhle otázku ještě brzy, ale jak na jistý odklon od vašich kořenů reagovali fanoušci? Měli jste obavy z toho, jak novinku přijmou?
Reakce zatím jsou veskrze pozitivní. Čekali jsme to horší... (Smích)

Na aktuální desce jste mimo jiné poprvé více experimentovali i se symfonickou hudbou. Berete to spíš jako jednorázovou záležitost, nebo hodláte i v budoucnu takto svoji tvorbu obohacovat?
Tohle téma pro mě určitě ještě není vyčerpáno. Je to celý nový svět, který jsem sám pro sebe objevil a baví mě. Takže nejspíš se to projeví i v další tvorbě. Ale to je asi ještě moc daleko. Může to být i úplně naopak... Jsme TTIOT u nás člověk nikdy neví, co vydáme příště.

Už z názvů písní je vidět, že jste i po textové stránce od minula trochu zvážněli. „Dying Light“, „Ghost House“,... Potřebovali jste nějakým způsobem reflektovat svoje niterné pocity, zážitky a narozdíl od minula se věnovat i trochu temnější tematice?
Určitě ano. Vybírali jsme sice z cca pětadvaceti demáčů, ale nakonec se prodraly na desku spíše pochmurnější věci. Hodně mě ovlivnila nemoc mého táty, která se táhla už delší dobu. Nakonec umřel během samotného natáčení. Nechtěl jsem ale, aby ta deska byla jen o tom. Člověk asi s věkem přirozeně trochu zvážní, a tak se na desce odráží celá řada témat, které jsem před tím možná neřešil.

Nedá mi to nezeptat se na předposlední instrumentálku „Thank You For Everything“. Je to jakási forma poděkování fanouškům, nebo má tahle skladba nějaký jiný, osobnější podtext?
Ano, tuhle skladbu jsem napsal pro tátu a byla jediná, kterou jsem mu ještě stihnul pustit.

Nedávno jste vydali desku i klip, a tak pro vás určitě nenastává období klidu. Prozradíte nám, co chystáte do budoucna?
Teď budeme nějakou dobu především koncertovat. To je pro nás určitě úkol číslo jedna. Pořád je spousta práce kolem merche a zlepšení chodu kapely třeba co se týče propagace. Rádi bychom prorazili taky trochu dál za hranice. V plánu je možná ještě EP s B -sides demáčema, které se na desku už nedostaly. Jsou mezi nimi některé věci, které by asi stálo za to nějakým způsobem vydat. Zatím ale nechci nic slibovat, uvidíme, jak to půjde. Jsou už i nápady na další CD, ale to je opravdu ještě hodně brzy.

Sestava: Hanzi - zpěv, Kraťas - baskytara, Mara - bicí, Ponce - Kytara
Diskografie
2011 -  EP 2011
2014 - A Strange Game The Only Winning Move Is Not To Play (EP)
2015 - Lighthouses

Facebook: https://www.facebook.com/TheTruthIsOutThereTheBand
Bandzone: http://bandzone.cz/thetruthisoutthere

Martin Černý