Před hlavní hvězdou večera zaujala své místo na podiu slovenská písničkářka Mirka Miškechová a s ní jako druhý kytarista - jinak člen Xindlovy kapely - Lukáš Bundil. Rád bych plně zhodnotil výkon, jaký duo předvedlo, avšak nemůžu vzhledem k nevychovanosti většiny přihlížejících. Někdo zkrátka nepochopí, že během folkového koncertu o dvou kytarách se nemluví, nýbrž poslouchá. Svou roli v tomto faux paus jistě sehrály i předsudky – viz. chování nějaké slečny vedle mě, která celou dobu nemohla pochopit, že předkapely zkrátka na koncertech někdy bývají a že na jejího milovaného Xindla si bude muset počkat a přetrpět tu „nějakou Slověnu“.
Našli
se ale i tací, jež se Mirku snažili podpořit. Někdo dokonce při jedné písničce
tleskal do rytmu, avšak se k němu nikdo nepřidal – bohužel. Písničkářka
ale na to, že na ní byla znát jistá nervozita, která z ní ale během koncertu postupně
opadávala, tuto nepříznivou atmosféru důstojně překonala a svůj set odehrála.
To ovšem nic nemění na tom, že z její hudby bylo přes neustále mluvící dav
slyšet minimum.
Xindl
X nechal publikum nějakou chvíli vyhecovat, aby pak zahájil svoji show hitem „Chemie“.
Už při něm se mu podařilo dostat přihlížející na lopatky, kde je měl i po celý
zbytek koncertu. Jak bylo slibováno, zazněly jak nejen z rádií osvědčené starší
skladby („Anděl“, „Štědrý večer nastal“ aj.), tak písně z jeho poslední
desky „Čecháček Made“. Mezi nimi už všeobecně známá „V blbým věku“ nebo „Čecháček
a totáček“, ke které spatřil videoklip světlo světa před nedávnem. Ten se setkal na YouTube či sociálních sítích v některých případech i s kontroverzním
přijetím. Inu, jak sám Xindl pravil při jejím úvodu: „…Někteří mají asi
mindráček“.
Z frontmana
a kapely se valila pozitivní energie, kterou přítomní muzikantům vraceli zase
zpátky. Xindl předváděl mimo jiného i perfektně odvedenou práci a komunikaci s publikem.
Byl uvolněný a stranil se nějakého trapného tlachání. Jeho vstupy mezi
písničkami měly hlavu a patu. Nemám teď ale na mysli časté narážky (kterých se
nezdrželi ani někteří hosté) na prezidenta, jež působily až pozérsky. Na ně publikum
(jak jinak) reagovalo s nadšením a souhlasem. Na druhou stranu mi Xindlovo
vystupování imponuje v tom, že se nestydí být drzý a říkat narovinu, co si
myslí. Navíc je to i součást jeho image.
Když
jsem už zmínil hosty, blok jim věnovaný patřil k nejsilnějším okamžikům
večera. Na podium se opět na chvíli podívala Mirka Miškechová, přišla část THE
TAP TAP, která si s Xindlem střihla jejich „Řiditele autobusu“, Petr Fiala
zase „Něgdy“ z repertoáru MŇÁGY A ŽĎORP. Objevil se i sympatický písničkář
Pavel Cellta nebo autor „ústecké hymny“ Petr Lüftner.
Byl
to dlouhý setlist, ale zábavný. Zbytečně nenatahovaný. Vyprodaný Lucerna Music
Bar zažil profesionálně připravenou a odvedenou show. Xindl nezklamal, své
album pokřtil se vší parádou. Dal prostor i méně známým talentům, které
většinou dokázaly, že vedle Xindla se svou tvorbou a vystupováním s přehledem
obstojí. Jen škoda té Mirky…