Ze šuplíku: HENTAI CORPORATION – "The Spectre Of Corporatism: Starship ..."

2013

vlastní náklad

36:59 (10 skladeb)

rock / thrash metal / jazz 

Přestože se různé prameny můžou přít o tom, zda Adolf Hitler byl či nebyl vegetarián, aktuálně byl dán do souvislosti s řízkem, což nechť si blíže objasní každý sám.

Pražští HENTAI CORPORATION své debutové album opatřili dlouhatánským názvem, jemuž v domácích poměrech může konkurovat snad jen sedm let stará PARASOPHISMA. Pokud někomu onen název alba připadá šílený, měl by, pokud tak již neučinil dávno, zkusit i loňský kontroverzní klip, který byl sice kýmsi cenzurován, přesto ale naprosto splnil svůj účel. Nejenže byl oceněn coby „Videoklip roku“, ale souboru zajistil poměrně značný nárůst pozornosti i popularity.

Základy jeho hudebního výrazu se většinou přesouvají tam i zpět mezi dvěma polohami, jimiž jsou tradiční rock a thrashmetalově úderná palba, z nich se však se velmi často vzpínají i k artrockovým, jazzovým či jiným prvkům. Ve všech těchto žánrech si soubor počíná naprosto sebejistě, suverénně a samozřejmě, neméně podstatným rysem je ale jeho výrazná šílenost a ztřeštěnost, částečně možná připomínající První hoře. Jednotlivé skladby či jejich dílčí motivy sice nejsou vždy dostatečně silné a také zvuk nahrávky působí trochu nedokonale a jakoby zamlženě, leč tyto nedostatky vynahrazuje nejen solidní instrumentální zručnost, ale zejména pak všudypřítomná a rozhodně ocenitelná snaha vymanit se z obehraných rockových či metalových klišé a stereotypů.

Pozornost zasluhuje rovněž velmi proměnlivý a často vysoko posazený ječivý zpěv. Také skrze něj soubor sází na členitost, pestrost a zábavnost, kdy na jedné straně spektra stojí vskutku zběsilé jízdy „Ethereal Prayer“ a „Goblin Love“, stejně jako právě ona klipová píseň „Equilibristic Brides“ a její pronikavý klávesový motiv. Opak tvoří odlehčené „Lost In Tensions?“, skvělá hitovka „The River“ a dokonce jemně klavírní instrumentální balada „Waltz 9.“, která sice není kdovíjak nápaditá, coby soustředěný výdech a nádech před velkým finále však funguje výborně. 

Zřejmě to bude historickou kvalitou a přitažlivostí dané písně, protože pokud chce někdo předělávat legendární PRAŽSKÝ VÝBĚR, téměř vždy mu k tomu účelu dobře poslouží „Zubatá“. Před deseti lety ji zpracovali DARK GAMBALLE, letos RETROPROTEST a také se tedy objevuje právě zde. Zahraná brilantním způsobem, jímž veškeré předchozí šílenství dosahuje svého vrcholu.

Přestože soubor celkově vzato zaujal i potěšil, lze podotknout, že jeho značný koncertní potenciál se zatím ne zcela podařilo převést na nahrávku a že tedy v tomto směru zůstává cosi málo dlužen. Jeho živá prezentace totiž bývá možná ještě o něco úchylnější a zábavnější. 

Ladislav Oliva

Hodnocení: 4,5/6