Starej protiva a metalcore

… A je tu zase léto (autor glosu psal během prázdnin - pozn. šéfredaktora). Všichni jsou v pohodě, Češi si stěžují na horko, potom na déšť, komáry, dementy… Tuzemské hudební podhoubí nabízí nepřeberné množství muziky a festivalů. Za posledních deset let jsem jich pár navštívil a vcelku příjemně si je užil. Na Masters of Rock jsem byl jednou a stačilo mi to. I kdyby tam hrál Elvis Aaron Presley, betonové a industriální prostředí mě nebaví. Benátská byla nejednou prima, ale letos tam pro mě nic moc zajímavého nehrálo. Brutal Assault raději ne. Mnoho, přemnoho lidí, výjevů. Potřebuji více klidu, určitě by na mě dolehla klaustrofobie. Přeci jenom jsem extrémně hubenej a mohlo by tam bejt nebezpečno. Přítelkyně chtěla na Hrady, já v tom viděl kulturní zlo. Každoročně jezdím téměř osm let na menší mejdan na samotu v Milkovicích u Libáně. Lidé si zde umí svépomocí udělat plnohodnotnou hudební non-stop akci, skvěle se bavit… Jo miluju to tam, ale letos jsem s přicházejícím termínem konání Kozího mejdanu začal pociťovat nepříjemný splín. Něco uvnitř mě mi říkalo, že je dobré dát si pohov. Během druhého kvartálu letošního rocku jsem nasál vůně naprosto nové muziky. Vlastně nikdy jsem neposlouchal hardcore, metalcore. První zmiňovaný styl mě samozřejmě míjel již na střední škole, ale byl více proniklý do punku, nebo hip-hop komunity, kterou jsem tenkrát spíše pohrdal. Metalcore jsem zaregistroval až s ním spojenou módou, která se dnes rozšířila, kam se jen podíváš. Asi jsem pár let zaspal, když jsem nadával na EMO vlnu.