RAMCHAT: Člověk se narodil, aby duchovně rostl

RAMCHAT je slovenská black/paganmetalová formace, která přinesla na tamní scénu svěží vítr. Za jejím vznikem stojí Hirax, jenž ji založil po svém odchodu z Lunatic Gods. Právě Hirax odpověděl na otázky.  

V březnu jste vydali album Atrana. Jaké je?

To by měli asi říct především fanoušci, ale podle odezvy na Bandzonu a YouTube se jim výsostně líbí. Například na Bandzonu jsme už půl roku nejhranější slovenská kapela. „Atranu“ jsme natočili u Rolanda Grapowa, bývalého kytaristy Helloween, který desku rovněž produkoval. Sound je výsostně kytarový, tak jsme to chtěli. A i první koncerty turné jsou čistý masakr. Cestují za námi lidé z celého Slovenska. V životě bych neřekl, že na stará kolena založím ještě kapelu, která bude mít takový úspěch.

 

Tvrdíte, že bychom se měli zajímat o slovanské kořeny a historii. Proč myslíte, že je to pro člověka důležité?

Člověk se tady narodil, aby duchovně rostl. Není tu však pouze za sebe, ale čistí i rodovou linii. Někdo více z otcovy, jiný více z matčiny strany - podle toho, ve které se událo více bolesti. Čistí též národní a vlastně celou pozemskou linii. Naše předky by někdo mohl nazvat jednoduchými, jenže oni byli stále ve spojení s přírodou, zemí, zvířaty. Tím pádem nebyli vnitřně tak ztracení jako je současný civilizovaný moderní člověk. Vnímali energie prostoru, člověka, jídla, prosili a děkovali. Ve srovnání s nimi jsme slepci, kteří obklopeni plasty a elektronikou stále více vyprazdňují vlastní nitra, aby je pak naivně dopovali alkoholem či drogami v naději, že se alespoň na krátkou chvíli dostanou energeticky výše. Máme co dělat, abychom se z energetického hlediska éterických či astrálních těl znovu vyrovnali našim předkům. Toto je náš návrat ke kořenům - znovu se napojit na Matku Zemi, očistit čakry a probudit jasnozřivost.

 

Berete si inspiraci pro písně pouze ve slovanské historii?

Určitě ne. Například v písni „Dobyvateľ, nerozděluj!“ řeším téma rozpínání kteréhokoli státu, který se na světě začne hrát na policistu. Válka jsou prachy přes moc, území, nerostné suroviny, lidi jako pracovní sílu nebo válkou rozbitý stát jako skvělý substrát na aplikování kapitálu přes technologie a produkty. Vždy tomu tak bylo. Skladba „Sila ducha“ zase pojednává ne o pohanských časech, ale o roku 1552, kdy se Juraj Šucha, rodák z našeho Turca, postavil se dvěma sty padesáti vojáky desetitisícovce Turků, bránil hrad Drégeľ do posledního muže. Když paša Ali poslal k Šuchovi kněze Martina a znovu ho vyzval, aby se vzdal, Šucha odmítl a se zbytkem sil se připravil na rozhodující útok. Šucha dal tehdy přivést dva turecké zajatce a vrátil je jejich pašovi se vzkazem, ať z chlapců vychová bohatýry a aby jeho tělo po bitvě pohřbili s úctou. Před rozhodujícím útokem všechny cenné věci v hradě spálil a zabil všechny koně, aby se nedostali do tureckých rukou. Poslední útok trval několik hodin, protože obránci kladli hrdinský odpor. Padli do posledního muže. Při rozhodujícím útoku, když nepřítel vtrhl na nádvoří, Šucha nařídil vystřelit poslední dělovou salvu a se zbraní v ruce se bránil ještě i tehdy, když mu kulka prorazila koleno a musel bojovat vkleče.

Po skončení útoku dal paša vyhledat jeho tělo a jeho hlavu vystavil na veřejnosti se slovy, že takto si představuje bojovat své vojáky. Maďaři na Šuchu skládají oslavné básně, píší romány, stavějí pomníky, a my Slováci o něm nevíme.

 

Jaká je budoucnost RAMCHAT?

Věříme, že hojná a mocná! Album „Atrana“ je venku, za pár týdnů vyjde LP, stejně jako vyšla deska k debutovému digipacku „Bes“/„Karpaty“. Budeme hrát celé léto a fakt si koncerty užíváme. Až pak otevřeme novou pohanskou kapitolu a začneme skládat nové písně. Díky za podporu všem, kteří si nás pustí do žil.

Vznik: 2013

Místo: Martin

Styl: pagan metal

Zajímavost: Kapela zpívá o slovanské historii a vytahuje příběhy, které třeba vůbec neznáme

 
Diskografie:

Bes/Karpaty (2015)

Atrana (2016)

 

Sestava:

Pavel Hirax Baričák (kytara, čarango, zpěv)
Viťo Kotrík (kytara)
Richard Pokorný (baskytara)
Mišo Golbiško Goldberger (bicí)
Maťo Walki (zpěv)