Daniel Landa: Velekoncert je další z mých kejklí

Daniel Landa odehraje 12. září očekávaný Velekoncert. Na toto téma se konala tisková konference v podniku Továrna na iluze.

Zpěvák se stylizuje do role kouzelníka Žita a je vidět, že tím, co dělá, se opravdu baví. Dal by se označit za kejklíře. Kejkle jsou pro něj momentálně cestou. Velekoncert je součástí promyšleného a léta rozvíjeného konceptu. Stejně tak jako například skandál na Českém Slavíkovi. Landa přitom zůstává nadále tajuplný a nabádá k tomu důkladně poslouchat jeho texty, které mohou zodpovědět řadu stále dokolečka se opakujících otázek.

Na připravované monstrakci zazní i něco z chystaného alba „Žito“ (více informací o desce zde). Především se ale bude jednat o příběh, jenž podle zpěvákových slov pojednává o jeho mentalitě a životě a je sestavený z průřezu jeho tvorby.

„Koncert by měl hloubavějšímu i méně hloubavějšímu divákovi napovědět, jak chápat Žita. Zrození, hledání, skinheady, post-skinheady, před-templáře, ex-templáře, před-kouzelníky, kouzelníky a velkokouzelníky,“ říká zpěvák.

Více než dvě třetiny bude prý tvořit zmiňovaný příběh. Poslední část zase výběr zpěvákových oblíbených skladeb. Akce by chtěla přilákat 100 000 lidí, ke spokojenosti ale Danielu Landovi - podle tiskové zprávy - postačí prý „jakákoliv návštěvnost nad 40 000 diváků.“ Jak vyplynulo z jeho odpovědí, nejedná se - ač by se tak mohlo na první pohled zdát - o ambiciózní megaakci, ale především o další velkou kejkli.

„Budeme to pulsovat tak dlouho, dokud tam těch sto prostě nenaženeme – za dva roky, za pět let, za sto třicet let,“ tvrdí Daniel Landa. 

Je ve Velekoncertu snaha zkusit navázat na úspěch, jaký měl třeba KABÁT na Vypichu? Stává se z takovýchto megakoncertů trend?

Ne. Patří to k sedmi kejklím, které jsou velké barevné kouřové granáty. Jestli přijde sto tisíc nebo čtyřicet tisíc lidí, je jedno… Nedělám si vrásky s tím, jak kejkle dopadají, ale dělám si radost tím granáty naplňovat, odpalovat, dělat skandály a nutit lidi přemýšlet. Nutit lidi přemýšlet je podle mě povinností každého správného básníka. I šanson básníka.

 

Jak jste dával dohromady sestavu muzikantů, která s vámi odehraje koncert? Vím, že s vámi hrál Miloš Meier, Jakub Antl, Tomáš Vartecký… Všechno jsou to ale muzikanti, kteří jsou pořád nějak vytížení – Miloš Meier např. funguje v DYMYTRY a ve STROY s Jakubem Antlem, Tomáš Vartecký má zas KURTIZÁNY Z 25. AVENUE atd. Taková velká akce ale přeci musí vyžadovat maximální koncentraci.

Spolupráce s těmi starými spolupracovníky jako je Tomáš Vartecký, Karel Mařík atd. je pořád funkční a není důvod to měnit. Poslední turné jsme zvládli výborně, takže zvládneme i toto. Nebyl tam nějaký složitý výběr. Ti kluci jsou skvělí a skvělé sestavy není třeba měnit.

Je podle mě úžasné, že opět dojde ke spojení Vartecký-Landa. Tomáš Vartecký totiž dodává vašim skladbám výjimečný zvuk – viz. například píseň „Ona“. Byl i na nové desce nějaký prostor pro experimenty?

Deska „Žito“ nábojem velmi připomene „Víly“, „Valčík“, začátky. Je to syrový rock šanson.

Na Velekoncertu poskládáte pomocí skladeb z minulých alb příběh. Psal jste už tenkrát některé skladby s tím, že by měly dohromady s jinými vašimi písněmi vytvořit souvislý příběh?

Vnímavý posluchač, který je vnímavý jako ten, co pátral po šifře mistra Leonarda, by měl už od roku 2004 zbystřit.

Některé písničky z „Neofolku“ se mi spojily s incidentem na Slavíkovi.

Přesně tak, to se vám spojily správně.

Takže už „Neofolk“ vznikal svým způsobem v rámci projektu ŽITO?

Ano.

Velekoncert ale není vrcholem onoho projektu.

Není. Teď se zvolna blížíme do konce první fáze, která se jmenuje Blázen.  Teď řadíme dvojku a přestupujeme do fáze Kouzelník-čaroděj. Je to systém Tarotu.

Někdo udělá koncepční album a vy rovnou takto pojmete celou svou novou éru. Jak dlouho jste tenhle nápad nosil v hlavě?

O reality show Kouzelník, která by mapovala kejkle atd., jsem se poprvé zmínil v rádiu třeba už před deseti lety. Neměl jsem na to peníze a celé to dozrávalo, ale koncept je tu v podstatě docela dlouho.

Takže - jak jsem se ptal během konference - nebylo asi cílem překonat v návštěvnosti KABÁT. (Smích)

To fakt ne. (Smích) S KABÁTY se nesouměřím, protože jsem bard. Kluci jsou bigbít, baví a já mám jiný plán.

Zpátky k Velekoncertu. Jak už bylo řečeno, sestavíte ze skladeb ze svých minulých alb příběh. Některé vaše písně jsou autobiografické. Znamená to tedy, že koncert je vlastně i vaším životopisem?

Do určité míry. Je to prostě vývoj duše, hra, mýtus – big game.

Projekt Daniela Landy, který na naší scéně nemá obdoby (mluvím teď o celém konceptu ŽITO), bude postupně gradovat. A vypadá to, že jeho pointa bude stát za to.