Během setu používala projekci ze svých videoklipů, do které vstupovaly záběry z toho, co se právě dělo na scéně. Vše se odehrávalo na zadní stěně pódia, po jeho stranách LUCIE už žádné projekce neměla.
Repertoár podřídila tomu, k jakým písničkám v minulosti natočila videoklipy. Naštěstí šlo ve všech případech o skutečné hity, a tak se jich dost dostalo i přítomnému publiku. Zajímavé je, že když se David Koller ptal, odkud diváci jsou, největší reakce byly poté, kdy vyslovil jména měst Praha a Poděbrady.
Koncert měl dobrý zvuk, a to od začátku až do úplného konce. Kapela hrála v dobré formě, i když v podstatě v základním obsazení, bez více hostů, kteří ji posilují na běžných turné. Obecně to mělo za následek, že měla poměrně rockový zvuk, velmi čitelný a jasný.
V druhé části koncertu byla LUCIE na pódiu u toho, když kytarista Michal Pavlíček předal cenu festivalu Soundtrack Poděbrady za přínos umění pozůstalým po zesnulém kytaristovi Radimu Hladíkovi. Pavlíček pak společně s výtvarníkem Stefanem Milkov, autorem ceny (jenž se chopil kytary), na pódiu zůstal a odehrál s kapelou dvě písničky. Koncert v tu chvíli směřoval ke svému finále a bylo jasné, že bude gradovat. To se také stalo.
Na místě bylo asi sedm tisíc diváků a LUCIE jim svým výkonem udělala radost. Zazněly její hity, vyšlo počasí a atmosféra byla velmi vřelá.