HARDMOK: Čtyřhlasá legie v područí bigbítu

Sire, kapelu HARDMOK údajně tvoří muzikanti, kteří hrávali docela jinou muziku než hard rock, z jakých hudebních podhoubí se vlastně sestava rekrutuje?

To je hezká otázka hned na úvod. V podstatě je to pravda, na jedný straně spektra byl určitě Míra Šeda za bubnama, kterej inklinoval, a troufám si říct že inklinuje stále k tvrdý muzice obecně. Láďa je jasně hardrockovej kytarista, Libor asi taky, ale má tam prvky popu a Zbyněk je takovej všestranej. Dokonce hrál i folk. Já to mám tak někam od funky, jazzrocku až po hardrock. Je třeba ale říct, že se bavíme o našich kořenech, a ne o tom, co děláme za muziku. To jsou dvě různé kapitoly. Naše vize je jasně HARDROCKOVÁ a podle Petra Korála i trochu do metalu. Při tvorbě se soustředíme na to, abychom měli jasnou tvář a osobitej sound . Proto si i částečně stavíme aparáty, a proto si vybíráme s kým a jak nahrávat a spolupracovat. Ve všem nám strašně pomáhá Miloš Dodo Doležal a jeho syn a z jeho studia v Žírovnici jsou i všechny naše nahrávky.

Charakteristickou známkou vaší tvorby jsou čtyřhlasé vokály. Jak složité je pro vás vytvářet jednotlivé linky?

Díky tomu, že jsme všichni poměrně zpívající a s různými hlasy, je to poměrně jednoduchý. Vždycky je tisíc nápadů a linek a pak se prostě jen redukuje a redukuje, aby z toho nebyla opera a neztratilo vše na přímočarosti. Hodně se pak dodělá až ve studiu, hlavně na aranžích, protože ne všechno zní dobře, když je to složitý… někdy dokonce pějem unisono pro sílu a pocit. (smích) Je fakt, že kapel se čtyřma vokálama moc není, a to chcem považovat za svoji výhodu.

Důležitou součástí vašeho uměleckého projevu se staly videoklipy. Tvoříte je sami nebo máte k dispozici produkční tým?

Každá partička to má jinak a my nechceme vyrábět kvanta nekvalitních klipů, které zapadnou a nikdo po nich nehlesne. Navíc obecně naše společnost je fascinovaná vizuálníma podnětama a tak jsme zvolili cestu kvality. Všichni se crcaj s muzikou a pak to pohřbí špatným videoklipem. My jsme vsadili na mládí a spolupracujeme se skupinou mladejch, nadějnejch filmařů, kteří se shlukli do skupiny okolo Jardy Berana, která si říká Hlízwood a těm se snažíme dát co nejvíce volna při tvorbě videoklipu a ztvárnění našich představ. Samozřejmě nedisponujeme smlouvama s nahrávacíma společnostma ani bezednýma fondama, ale prostě něco to stojí a jdem krok za krokem. Až ušetříme, tak máme.  Je to naše zábava. Všechny lehce najdete na netu.

Jak daleko jste s pracemi na nové desce?

Je to asi čtyři měsíce, co vyšla druhá deska „POŠLI TO DÁL“, tak máme plnou hlavu s jejím uvedením k našim příznivcům a širšímu publiku, nicméně lhal bych, že už se nebavíme o nové a vypadá to, že už jsou ve futrálech kytar schovaný i nějaký ty kostry budoucích pecek. Je to ale fakt brzo a říkáme si, že půjdem točit, až to bude mít smysl a budem mít dost kvalitního materiálu. Třetí desku nechcem uspěchat. V mnoha případech rozhoduje o úspěchu a neúspěchu kapely. Máme vize, jak má vypadat a chcem se jí věnovat a neodfláknout to. Zatím se můžou fanoušci seznámit s dvěma prvníma deskama a myslíme si, že i ty mají zatím aktuálnost. Ke každé desce chceme také odehrát adekvátní počet živejch vystoupení. Se vším nám pomáhají dva lidičky, bez nichž by nic nebylo, a to je naše       PR managerka a grafička „Francouzka“ a manager Petr Blexa Bolehovský. Všichni bez smlouvy. (smích)

Můžete se pochlubit svým originálním pivem s názvem Hardmok z pivovaru Letohradský jelen. Jak jste se ke své vlastní značce dostali?

Máme pivo rádi a produkty některých „europivovarů“ nám prostě nechutnaly. Jednou jsme si řekli, že to prostě zkusíme jinak, že prostě chceme pít pivo, po kterým nás nebude bolet hlava a tak dál a tak dál. Díky kamarádovi z Hradce Králové jsme se seznámili s majitelem a sládkem Letohradského Jelena. Když jsme za ním přišli, říkal, že nám žádný prachy nedá. (smích) A my na to že žádný nechcem, ale naopak, že chcem pivo, které ponese naši značku a bude mít osobitou recepturu, která nám vyhovuje. Říkal, že nic takovýho nikdy neslyšel, ale že do toho jde. Pivovar má výhradu prodeje a kapela nemá z prodeje žádný zisky. Slovo dalo slovo a šlo se vařit, testovat, ladit. Jako všechno je něco za něco, a tak je pivo chuťově přesně podle našich představ – hořký, bez konzervačních látek a nefiltrovaný, se specifickým nádechem Letohradské vody a třikrát chmelený – jen barva je světlejší. Ale to je nedostatek, který nám nevadí. Než přibarvovat, to radši nic. Pivo se čepuje na našich akcích a v Bohumilči No.59. Nebo je k dostání přímo v pivovaru.

 

Diskografie:

2016 Našlápnuto

2018 Pošli to dál!

 

Sestava:

Sir Mike Voigts – zpěv

Vláďa Šmejda – kytara

Libor Vohralík – kytara

Zbyněk Gejza Udržal – baskytara

Míra Šeda – bicí