RAIN – Svět bláznů

Nevím, jestli ten čas tak rychle letí, ale zdá se mi to jako včera, kdy jsem si užíval poslech posledního alba "Maska" severočeských RAiN při psaní recenze – a už tu mám dalšího 'pána na holení'. Možná je to ale i tím, že kapela je poměrně aktivní, a to i co se studiové práce týká, což je docela paradoxní vzhledem k situaci, že od minulé desky se sestava značně proměnila. Ke změnám došlo hned na třech postech, a nejenže to kapelu nijak nezabrzdilo, ji to naopak pěkně nakoplo, a tak tu máme zbrusu novou věc "Svět bláznů".

A změna je poměrně patrná i v samotné muzice. Pořád se sice dá tvorba RAiN považovat za crossover metal, ovšem tak jako minule se opět více soustředili na posluchače, kteří mají rádi přímočařejší postupy se silnými – ale ne podbízivě lacinými – refrény. Zkrátka a dobře je to muzika, kterou si fanoušci užijí hlavně naživo, kde si budou moci s kapelou jak dobře zapařit, tak i pěkně zanotovat. A hlavním důvodem bude především skutečnost, že aktuální nahrávka obsahuje daleko více svižnějších songů, které zejména v refrénech nemají vůbec daleko k punku, přičemž ale samotný sound je opět díky výborné práci Zdeňka Šikýře a jeho studia Hostivař patřičně metalový, místy i hardcorově drsný. Co se týče té svižnosti, patrně největší 'koule' má šestka "Ornitolog", která šlape takřka od začátku do konce, jen občas se uchýlí k rytmickému 'odpočinku'. Přesto se ale nejedná o song, který by měl vyloženě hitové ambice. Ty jsou zastoupeny u jiných adeptů.

A jsou to především skladby, které jsou nejvíce přikloněny právě k punkovějšímu výrazy kapely. Tohle je další poměrně zásadní změna proti minulým nahrávkám. Nebýt toho metalovějšího soundu, tak například "Tak dělej", by se dala vyloženě nazvat punkrockovou vypalovačkou. Nechybí zde však skoro nu-metalově laděné pasáže. Překvapivě dobře to do sebe ale zapadá a RAiN tahle nová 'maska' hodně sluší. V dost podobném duchu se nesou i "Mraky". Tyhle dva kousky mají určitě na to stát se hity nové nahrávky a pravidelně se objevovat v koncertních setlistech. Asi by se tam měl vejít i titulní song "Svět bláznů", který v refrénu vyznívá až pop-metalově, což je docela v kontrastu s jinak drsnými pasážemi, kde svůj vokál značně přitvrzuje i Honza Kvapil. A i když o sobě tvrdí, že starého psa novým kouskům nenaučíš, je pěvecky zase o kus dál než minule. I v drsnější poloze dokáže udržet melodickou linku a zajímavě vyzní jeho hlas i v 'nezpívaných' momentech. Třeba hned v úvodní "Jako" se frázováním přibližuje Polymu z INSANIE.

Pro pomalejší kousky na nové desce moc prostoru není, ale 'ploužákofilové' by mohli své choutky ukojit u "Insomnie". Na 'nespavost' možná docela dobrý lék. Pokud by ale začal náhodou někdo klimbat, určitě ho z letargie vytrhne hned následující čistě metalový flák "Stereotyp" nebo opět hitověji laděné heavyrockové "Vzpomínky". A nechybí zde ani bonus v podobě druhé verze skladby "Ornitolog". V tom se ale pěvecky představuje jako host Vilda Čok, a to způsobem jemu vlastním. Tahle verze by se vůbec neztratila ani v jeho repertoáru.

Porovnávat aktuální a minulou nahrávku jde dost těžce. Novinka není lepší ani horší, ale je prostě jiná, a to je možná v tomto případě docela dobře. RAiN se rozhodli jít trošku jinou cestou než jiné kapely. Možná i proto ty časté změny sestavy, aby zkrátka s každým novým albem zněli jinak a přitom dost zajímavě i kvalitně. "Svět bláznů" jen potvrzuje, že ty změny jim nedělají sebemenší problém a ve výsledku to nevyznívá, jako by se hledali. Takhle jim to prostě sedí a to je asi to hlavní.

Facebook RAiN
Autor: Jiří Olszar
Původně zveřejněno na ROCKSHOCK