KATT – Opět v plné síle

Rok se s rokem sešel – nebo taky skoro do roka a do dne – a je tu nový bubeník.
Jo, je to rok, co nám bývalý bubeník náhle oznámil, že končí. Po všech těch dohodách a silných slovech to byl tehdy pro nás trochu šok.

V čem byl největší problém, že to trvalo tak dlouho? Je málo bubeníků nebo máte vysoké nároky?
Myslím si, že největší problém sehnat u nás bubeníka je v tom, že spousta kluků si myslí, jak je to jednoduché. Nechceme, aby to hráli úder od úderu stejně, ale chceme kvalitního bubeníka, který si pamatuje, co se učí. Myslím si, že to technicky máme taky trochu složité. Ale teď jsme měli ještě jeden podstatný bod, a sice to, že jsme chtěli kluka našeho věku, technicky zdatného a stejně naladěného, jako jsme my, a to Richard teda je.

Myslím, že tam padla i varianta s automatickým bubeníkem. To byla situace tak zoufalá?
No, zoufalí, to teda opravdu nejsme, teda jasně, myslíš situaci... Martin, když nám napsal výpověď, se vyslovil, že by to natočil, abychom mohli hrát. Už jsme viděli, že to tak pár kapel dělá. Chtěli jsme si z toho udělat prdel, tak jsme na to kejvli, ale on bohužel nesplnil ani to a už nikdy nezvedl telefon.

Ale dá se říct, je to za vámi a je tu posila, kterou nám můžeš představit...
Troufám si říct, že je ta pakárna s hledáním bubeníka za náma. Jednoho dne se mi ozval Richard na Facebooku a já mu hned nabídl spolupráci. Je to kluk, se kterým jsem hrál v BRIANU, a nebylo o čem spekulovat. Tenkrát, ještě těsně před mojí vojnou, se naše cesty rozešly. On šel k AUTOGENU a já bránit vlast. O BRIAN se pak svedla mela a já už jsem po vojně šel hrát ke SKOBĚ, kde kdysi Richard hrál taky. A teď se naše cesty zase spojily a já jsem děsně spokojenej. Konečně kluk v našem věku. Nikam nespěcháme a zkoušíme v pohodě. Zatím dvě zkoušky, a máme sedm věcí. Zdenda si s Richardem super rozumí, takže se o ně nemusím starat. Nikdy nebyly zkoušky v takové pohodě, a že to u nás zkoušela nějaká jména! Prostě fakt pohoda. Jsem spokojenej.

Takže ostřílený mladík jako my.
Ostřílený ano. Vojetej životem. Sedí k nám, tak asi dobrý.

BRIAN, to byla myslím dobrá štace.
BRIAN? To bylo super. Asi před dvěma roky mi někdo z Ostravy poslal nahrávku z pražského koncertu BRIAN a VITACIT. Tam hrajeme s Richardem spolu s Markem Podskalským. Kdybych tenkrát nešel na vojnu, tak bych tu kapelu nepustil a vše by se to vyvíjelo jinak. No ale kdyby... Bylo to super a kluci po mně odvedli pěkný kus práce, ale pak se tam nějak neshodli a každý šel jinam a vznikla řada jiných dobrých kapel. Prostě vývoj.

Dnes je tu KATT a nový bubeník. Už nacvičuje repertoár?
Jo, nacvičujeme ten starý repec, ale už máme i nástřely nových věcí. Chceme to dělat v klidu. Není kam se hnát.

Rok jste stáli, takže vznikaly nové skladby?
Jak říkám, nové věci budou, ale už na nich budeme dělat všichni.

Za rok se dá stihnout spousta věcí, zamilovat se – i několikrát – a podobně...
No, soukromé věci moc nechceme propírat. Ale zase se něco hnulo dopředu.

Takže pořadatelé se mohou ozývat?
Jo, koncerty začínám domlouvat, ale nikam nespěcháme. Příští rok je to ale jisté, když budeme zdraví. Moooc se na to těšíme. Teď bude kopec srandy. Jak jsem říkal, jsme stejně staří.

Jaké jsou vůbec plány pro nejbližší budoucnost? Zůstat nohama na zemi, nebo pokukujete i trochu do oblak?
Oblaka jsou vysoko. Nejdřív ti musí narůst křídla. Chceme to prostě upřímně rvát do lidí. Máme to rádi ostrý, sytý, šťavnatý, uřvaný, něžný. Máme rádi ty lidi a chceme si to s nima užít. O nic víc nejde.

Už jsme se o tom bavili několikrát, co CD – je výhledově v plánu? Dnes je to prodělečná činnost a spíš dárek pro fans.
CD je věc nákladná a nevratná, ale rádi ho dáme. Jak bude čas, jdeme do něj. Teď ale chystáme další klipy. Pak se uvidí. Hlavni je se sehrát a hodně hrát.

Myslím, že se nevidíme naposledy, takže závěrem třeba nějaké motto...
No, hlavně se neposrat a bejt v pohodě.

Facebook KATT

Text: Zdenek Svoboda
Foto: archiv skupiny
Původně zveřejněno na ROCKSHOCK