Máte-li v paměti QUATTRO BUGGY jako kapelu, která splétala svoji muziku z hard rocku, rock’n’rollu a jižanského roku, zapomeňte. Alespoň do doby, než „Kola osudu“ dospějí k bonusovému přídavku. Novojičínská čtveřice na aktuálním albu zhutněla, přitvrdila a zhrubla natolik, až jim pod rukama bobtná poměrně hrubý, houževnatý a nepříliš ohebný heavík (hledejte v podobných vodách jako ANGELS FATE, starší ALCHEMIST, starší WITCH HAMMER) s občasným přesahem k thrash metalu a se schematickými vokálními linkami. Z téhle šablony vyklouznou tajemnější úvody hned několika skladeb, ale tyto bez výjimky postupně najedou na nekompromisní přímočarou a intenzivní řež. Které technicky nelze nic vytknout – zvuk je důrazný, instrumentální provedení na dobré úrovni, našlápnutý, hrubý zpěv do této mozaiky ideálně zapadá a náladově je nahrávka velmi konzistentní. Jen pocitově chybí něco, čeho by se dalo zachytit a přidržet, něco, co by zůstalo v hlavě tak přirozeně a nenásilně jako obě bonusovky, bezprostřední divoké rockovky „Holywood Land“ a „Hard Boiled Eggs“, kterým ohromně sluší vzdušná angličtina – v porovnání s občas poněkud lopotnou a upracovanou češtinou v hlavní náplni alba.
Vladimír Mišík otevírá Okno v paměti
V první pololovině října vvydal Vladimír Mišík album "Vteřiny, měsíce, roky" , ke kterému aktuálně doplnil třetí videoklip, jenž byl natočen ke skladbě "Okno v paměti". Hudbu k ní složil Petr Ostrouchov, text pochází od...
číst dále