Že jsou v tuzemsku kapely, které by se chtěly dostat mezi (alespoň) evropskou hairmetalovou špičku se ví už dávno, ale vždy tyhle pokusy byly trochu marné. Buď žádná z těch kapel neměla až tak dobré skladby nebo jejich tvorba začala lehce sklouzávat k tancovačkové podbízivosti. To se není co divit, protože odrhovačkový bigbítový styl má v naší zemi velkou tradici a není až tak jednoduché se od něho oprostit. V současnosti je ale přece jen malinko něco jinak. Z Prahy totiž vykukuje vcelku mladá formace NASTY RATZ (ten název tedy tahá za uši...), která si brousí zuby na to, že se jednou postaví jako rovnocenný partner právě vedle CRASHDIET či RECKLESS LOVE nebo se jim možná povede dostat do předprogramu MÖTLEY CRÜE. K tomu jim má dopomoci jejich druhá deska "Second Chance?".
Když před čtyřmi lety vyšlo jejich debutové album "First Bite", na žádnou velkou senzaci to nevypadalo. NASTY RATZ se tenkrát ničím neodlišovali od jiných kapel podobného ražení a nepomohla jim ani přehnaná osmdesátková image, která odkazovala až někam do klubů na Sunset Stripu. Ovšem za ty čtyři roky, které leží mezi "First Bite" a novinkou "Second Chance?" se ledacos změnilo. Největší posun nastal v tom, že Pražané skladatelsky neuvěřitelně vyspěli a pochopili to, že kopírka jejich vzorů nikam daleko nepovede. "Second Chance?" sice rozhodně není průkopnickým dílem ani v rámci žánru samotného, ale NASTY RATZ nabrali tolik hitovosti, že dokázali postavit album, které může konkurovat tomu nejlepšímu na současné evropské scéně daného žánru.
Jejich novinka má totiž patřičný drajv, velké, stadionové refrény a moderní sound, který sice čerpá ze starých tradic, ale ví, který se píše letopočet. Pokud byste proto hledali na "Second Chance?" vyloženě slabé místo, bude vaše snažení marné. Desítka skladeb je vyváženou kolekcí, kde dojde na skvělé žánrové hity jako "The Waste", "Against The World", "Watch Your Back" či "Price Of Love" (to aby se vyjmenovali ty stěžejní kousky), jenž mají skoro podobnou sílu jako Crashdïet v dobách památného debutu "Rest In Sleaze". Dalším velmi důležitým aspektem této desky je ale její rozmanitost, protože její absencí trpělo trochu nejen debutové dílo NASTY RATZ, ale i alba jejich stylových tuzemských souputníků. To nejvíce reprezentují skladby "Pop Sh*t", kde zaujme vklad hostující zpěvačky a zvuk dudů, což kapele dává trochu punkové přímočarosti, a závěrečná "Poetic Justice", která NASTY RATZ zbavuje uhlazenosti a dává kapele trochu metalového lesku.
"Second Chance?" se tak může stát velice důležitým tuzemským dílem, protože jako první skutečně ukazuje, že i tento styl lze hrát v podmínkách stověžaté matičky. A to dokonce na takové úrovni, že možná ani rodilý Američan nepozná, že se nejedná o novou kapelu z Los Angeles, ale o čtveřici mladíků ze střední Evropy. Pro domácí scénu totiž může mít "Second Chance?" stejný vliv jako měla "Rest In Sleaze" pro tu skandinávskou.