SLIGHT LIE - Countdown

Všechno je relativní. „Líbí se ti mít pěst v ksichtě a nakopaný zadek …?“, ptají se slovenští SLIGHT LIE ve skladbě „Midnight Lady“. Obecně vzato, jasně, že ne, chlapci. Ovšem najdou se výjimky, jako třeba, když se potkáte s deskou, která skvěle nakopává, což o albu „Countdown“ bez debat platí. Nebo alespoň o jeho části. A tím se dostáváme k další části debaty o relativnosti některých událostí. Když totiž budete tvrdit, že první část desky je jasně vydařenější, než ta druhá, obvykle tím chcete vyjádřit fakt, že kapele krapet došel dech. Jenže když narazíte na nahrávku, v níž druhou polovinu tvoří starší skladby, které kapela představila již před třemi lety jako EP, jedná se vlastně o skvělou zprávu o tom, jak s novou tvorbou SLIGHT LIE chytli do plachet nespoutaný vítr.

Ne snad, že by eponymní EP kapele nedělalo dobré jméno. SLIGHT LIE jej (po předchozí personální mlýnici, při které oproti debutovému albu z roku 2013 zůstal na svém místě pouze kytarista a výhradní autor Demo) vydali v téměř totožné sestavě jako aktuální desku. Výměna u bicích tak důležitý vliv na vývoj patrně neměla, změna je v určité vzdušnosti a uvolněnosti novějších písní. S nástupem skladby „Slight Lie“ totiž power metal SLIGHT LIE s občasným nakouknutím k heavy metalu, či thrashi trochu po americku zhouževnatí, zagresivní, zesyrovatí a ztěžkne, byť si zachovává (zejména v refrénech) melodickou chytlavost, přímočarost a švih. Jízda s akční a natlakovanou „Welcome To Ravenholm“ je divoká, refrénový nápěv v „Insomnii“ v sobě má nespornou eleganci, umocněnou nenápadným smyčcovým příspěvkem, a v tomto duchu se odehrává nejen zbytek EP, ale vlastně i mladší skladby v úvodu alba.

Jenže ty Demo se svou partou navíc promazal velmi jemným a chutným olejem. Postupně se projasňující potemnělá atmosféra v intru „Fires Burning High“ působí velmi přitažlivě, živá riffovaná, našlapaná rytmika, energický vokál (navíc na správných místech šťavnatě přibroušený), i parádně vypointovaný nosný refrén v titulní „Countdown“ doslova explodují, melodická dynamika zní velmi svěže a čerstvě a přitom si bere to nejlepší z metalového dávnověku u HEAVENS GATE, či CHROMING ROSE. Podobně kousavě pak uhání i „Midnight Lady“ s dalším návykovým refrénem. Piánově-smyčcová balada „Gwen“ s lehce Landovským nádechem zní mile, prostě a nevinně, nicméně nezapomeňte prozkoumat i drsnou textovou pointu téhle romantiky (až za hrob).

Nelze si než přát, aby si SLIGHT LIE udrželi parádní formu, která čiší z čerstvější části alba.