VISACÍ ZÁMEK - Anarchie a totál chaos

Pět roků, které uběhly od minulé desky „Punkový království“, je v životě téhle kapely v podstatě zanedbatelná doba. Už jen statistický údaj, že po celých osmatřicet let své existence drhne VISACÍ ZÁMEK svůj nekomplikovaný a přímočarý punk v nezměněné sestavě, by měl být dostačující k tomu, aby člověk, který se s tvorbou kapely někdy setkal, tušil, jak asi bude znít novinka „Anarchie a totál chaos“. Hudebně je od první noty jasné, že VISÁČI se drží a budou držet svého stylu, aniž by jej měli potřebu nějak inovovat či komplikovat (proč by to měli dělat?), stejně tak kapela opět obratně šperkuje své skladby typicky osobitým textováním, které vzhledem k záběru témat, do kterých se VISACÍ ZÁMEK trefuje, přece jen nabízí prostor pro určitou variabilitu.

Z tohoto pohledu jsou pro desku důležité kousky, v nichž VISACÍ ZÁMEK sáhl do cizích zdrojů. A v obou případech přidává kapela do obou skladeb své svérázné já – „Anarchii“ od Sex Pistols, která je jí hudebně pochopitelně velmi blízká, ozdobí VISACÍ ZÁMEK vtipným vyprávěním o touze stát se hospodským, Erbenova „Polednice“ pak dostane strhující hudební šat, který sice původní pochmurnost básně trochu setře, ale i tak má toto spojení své neskonalé kouzlo. Nutno zdůraznit, že ani vlastní skladby za touto dvojicí nijak nezaostávají a jednoznačný tah a břitký vtip jim je vlastní – sebevědomý „Pičus“, varovně beznadějná „Na úřadě“, mile dvojsmyslná „Nestojí mi“, či živelná zpověď „Hrubý Jeseník“ na popularitu legendárního „Traktoru“ nejspíš nedosáhnou, ale fungují se stejnou přírodní přitažlivostí. Zvolnění v podobě finální „Zlověstně palmy šumí“ s reggae příchutí nakonec přece jen vybočení ze striktně punkového rámce přinese a děje se tak s úžasnou lehkostí.  

Kdepak anarchie a totál chaos! Tohle je jasná sázka na jistotu, která ale spolehlivě funguje, nikde nedrhne a slibuje něco přes půlhodinky živé energie, hromadu prostého veselí, pár potměšilých šťouchanců a kupu nadhledu. Prostě VISACÍ ZÁMEK!