VOLANT - Make Punk Greta Again

Při pohledu na novou nahrávku pardubické punkové grupy VOLANT mě přepadla těžká nostalgie. V myšlenkách jsem se vrátil o nějakých dvacet let zpátky. Do doby, kdy na tuzemských letních festivalech byly jen zřídka k vidění zahraniční kapely a soupisky všemožných open airů tak stále dokola okupovala jména jako DIVOKEJ BILL, VYPSANÁ FIXA, WOHNOUT a nebo právě VOLANT. Pamatuji si, že ze všech těch českých stálic jsem se vždy nejvíce těšil právě na VOLANTY. Jejich silně melodický punk, obohacený saxofonem, měl až magickou schopnost strhnout publikum a když pánové přihodili pecky jako "Už je pozdě brečet" nebo "Co bude s náma", proměnil se náhle poklidně stojící dav v obrovský nekontrolovatelně pogující kolos.

Pardubické pětici se dařilo nejenom na pódiích. Jejich první velká (nebál bych se použít přívlastek "kultovní") deska "Paramo Semtín Pervitín" vzbudila na domácí punkové scéně docela poprask. Své nesporné kvality měla i jejich následující placka "Točte se pankáčové". Pak jakoby kapela začala z vydobytých pozic pomalu ustupovat. Dlouho očekávané album "Hogo Pogo" nic zásadního nepřineslo a poté se pánové na vydávání klasických řadových desek vybodli úplně. Občas se vytasili s nějakou kompilačkou nebo singlem a stejně jako řada dalších kapel šli spíše cestou zveřejňování nových skladeb na internetu než vydáváním fyzických nosičů. To se změnilo až nyní. Po dlouhých jedenácti letech (nebudeme -li počítat kompilaci "(s)hits") nám pardubické punkové kvinteto v rámci oslav svých pětadvacátých narozenin servíruje novou desku "Make Punk Greta Again".

Pojem "nová deska" může působit trochu zavádějícím dojmem, protože obsah nahrávky tvoří skladby, které kapela nahrála v průběhu poslední pětiletky a postupně je zveřejňovala na internetu. Pro ty, kteří dění kolem pardubické formace pravidelně sledovali, se tak jedná o dobře známý materiál. VOLANT za čtvrtstoletí své existence neuhnul ze svého stylu ani o píď a novinka "Make Punk Greta Again" není výjimkou. Nahrávka tedy příjemně frčí ve svižném punkovém tempu, není nouze o chytlavé melodie a sem tam se ozve pro kapelu tolik typický saxofon. To, že to pánům pořád výborně šlape, nejlépe demonstruje dvojice skladeb "Je to v hajzlu, je to v ..." a "Svlíkni se, budu prát tmavý". Tyhle pecky by se neztratily ani na vzpomínaných albech "Paramo Semtín Pervitín" a "Točte se pankáčové". K povedenějším kouskům patří i pekelně rychlá punkovice "Nikdy nikam". Ze zhudebňování veršů Františka Gellnera se už u Volantu stala tradice. Tentokrát si kapela vzala na mušku hned dvě básně legendárního autora, a to "Už se mi protiví" a mou nejoblíbenější Gellnerovku "Přetékající pohár", což mě zprvu velmi potěšilo. Pocit prvotní radosti ovšem hodně rychle vystřídalo zklamání, protože kapela si Gellnerovu předlohu upravila až přespříliš k obrazu svému. Z původního textu vyškrtla některá slova a výsledkem je prapodivný paskvil, který v kombinaci s nepřesvědčivou hudební složkou nemá ambice zaujmout.

Netradičním zpestřením je předělávka písně VYPSANÉ FIXY "Sofie Lorenová". Naopak úplnou zbytečností jsou nově nahrané verze letitých hitů kapely "Sněženky a bledule", "Zdražili máslo, zdražili jitrnice" a "Co bude s náma". Jejich zařazení na desku si dokážu odůvodnit snad jen snahou o prodloužení celkové stopáže nahrávky. Jiný důvod opravdu nevidím.

I přes zmíněné nedostatky je "Make Punk Greta Again" důstojnou oslavou pětadvacetin téhle veselé grupy. Jen doufám, že pánové nebudou s vydáním dalšího fyzického nosiče otálet až do příštího životního jubilea.

Facebook VOLANT
Autor: Moloch
Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN