Po vynikajícím albu „Za hradbami času“ vytahují brněnští ještě silnější kartu. Nová deska je ještě pestřejší a každá skladba má svou neopakovatelnou tvář. Nejsilnější z mého pohledu jsou ty, které jsou folkovější, jako „Strach“ nebo „Touhy v mlze“. Tam se toho děje hodně: zajímavé aranže, krásné texty i vroucí emoce. Tonda Buček nezapře, že nejraději vypráví příběhy, a některé písně představují zpěváky v různých rolích jako v nějaké metalové opeře. Když jsme u vokalistů, opět jich slyšíme velké množství. Klíčovou pozici má skvělá Viktorie Surmová, ale i Aneta Zatočilová a Mathias Novak ve svých skladbách zaujmou, a o hostech není ani třeba mluvit, jsou skvělí. Od Sparse (DELORAINE) přes Reného Davida (FLOWERWHILE) až po Silvii Chrudinovou (ONA) jsou ve svých rolích opravdu dobře „usazení“. I symfonické skladby a powermetalovější kousky mají správný tah a šmrnc, a i když nezní tak exkluzivně, pro kontrast alba jsou neméně důležité. Znějí i hitověji, dobrým příkladem je klipový „Lucifer“. Kapela jde do věci po hlavě i s českými texty, a i když jsou některé pravými příběhovými a lyrickými diamanty, jiné by možná zasloužily více času na brusičském kole. Tuhle věc ale nechť posoudí každý posluchač sám. Dvě písně na desce mají i anglické verze. Celkově jde o pozoruhodnou kolekci, které by měl fanoušek českého metalu věnovat svou pozornost.
Robert Čapek