Brněnská sedmihlavá horda přichází s novou studiovou deskou po čtyřech letech od vydání alba „Freakshow“. A hned první poslech napoví, že doba posouvá ARCH OF HELL do modernějších vod metalcorového charakteru. Symfonické prvky i growly ovšem zůstávají, a tematicky se v protipohybu se zvukovým aranžmá pluje proti proudu času. Starověký Egypt už byl vytažen na světlo mockrát, a ještě mnohokrát bude, ARCH OF HELL se do orientálního zlatého období noří po svém, kromě známých postav vypráví o záhadných entitách a jejich činech, které nám motají hlavu dodneška. Titulní skladba „Arrival“ posluchače naladí svojí chytlavostí, dále už se jede na vážnější notu. Musím říct, že mi hodně vyhovuje níže položený vokál Terezy Nesvatbové, o něco méně už mi lahodí vřískot growlera Štěpána Fialy, ale to je věc osobního vkusu. Naopak úvodní pasáž ve skladbě „Follow the Sphinx“ zní náramně, a celkově tento song působí impozantně, propracovaně, a přitom nepřeplácaně. A zde vidím do budoucna také největší výzvu pro ARCH OF HELL. Nenechat se svést lákadlem pentlit hudbu skrze možnosti, které se nabízí, ale spíše šlechtit vlastní hudební nápady, které nejsou vůbec špatné.
Zdeněk Pospíšil