CHAOS IN HEAD - Dnes už hrajeme neporovnatelně přímočařeji

Ano, to je pravda. V podstatě to byl banální, byť trochu akutnější slepák. Plus mi ještě při té příležitosti poopravili pupeční kýlu. Zákrok prý byl nějak maličko komplikovanější (nevím přesně čím), ale operatéři to zvládli na pohodu. Pak jsem prý trošku vyděsil anesteziologa, protože jsem bezprostředně po operaci nechtěl sám dýchat a už jsem byl takový celkem modřejší. Nakonec to ale dobře dopadlo. Jen mě poté trochu trápily nohy a  – zřejmě po narkóze – jsem obdržel trombózu v lýtku, takže teď nějakou dobu nemůžu hrát... Doufám ale, že se to po medikaci spraví. Zlepšuje se to sice, ale na můj vkus pomalu. Já v těchto věcech bohužel nejsem moc trpělivý. Ale je to snad na dobré cestě, takže není vyloučeno, že tady ještě nějakou dobu budu předstírat hru na bicí a otravovat případné posluchače.

 

Jestli se nepletu, celkem se přihlásilo deset lidí, ale jeden to vzdal po krátké úvodní komunikaci. Takže jsme na zkušebně vybírali z devíti maníků a nutno říct, že většina z nich byli solidní hráči. K našemu překvapení, se borci hlásili spíše relativně z dálky, než v rozumné vzdálenosti, řekněme 30 - 40km od zkušebny. My jsme si to teda zcela neskromně vysvětlili tím, že jsme opravdu tak dobrá kapela, že lidem stojí za to dojíždět padesát a víc kilometrů na zkoušky a tak… (smích). Vybírali jsme „dvoukolově“ – první setkání bylo zaměřeno hlavně na samotné hraní a na muziku. Postoupivší do „druhého kola“ jsme pak trápili hlavně zpěvem, protože jsme měli v úmyslu tuto disciplínu v kapele posílit. 

 

Určitě precizním hraním. Mě osobně i krásnými nástroji, schopností zazpívat i u poměrně složitých riffů, taky samozřejmě barvou hlasu a velice solidním zpěvem. Finalisty jsme zkoušeli na úplně nové skladbě, kterou jsme si připravili a ve které bylo velmi žádoucí v refrénu použít i další hlas. Isi linku bez problémů zvládl i u hraní a navíc ještě začal vymýšlet případné varianty druhých hlasů, což na nás udělalo dojem a už při prvních live zkouškách u této konkrétní nové věci zněl hlas Isiho spolu s hlasem Leni naprosto parádně. Všichni jsme se shodli, že to posouvá  kapelu úplně jinam. Takže u Isiho je vedle bezproblémového hraní jednoznačnou další devizou právě zpěv a ne jen „štěkání“ druhých hlasů, jak tomu bylo u nás doposud. 
                                        

 

S kamarádem jsme v minulých dnech dokončili náš nový web, který už v těchto chvílích kompletně funguje na klasické adrese www.chaosinhead.cz.

 

Asi budu za solidního diletanta, ale já Metal Archives vůbec neznám. Naprosto netuším, že tam mám nějaký profil, anebo, že tam CHAOS profil nemá. Je to asi chyba, ale mě takovéto „internetové“ věci moc neberou. A taky ani sebe nepovažuju za nějakého metalistu a ani CHAOS IN HEAD nepovažuju za metalovou kapelu (smích).

 

Čo bolo, to bolo, terazky hráme extreme hard pop (smích).  Ne, ale vážně, když jsme v roce 1994 natáčeli naše první demo, rozhodně to nebyl jen nějaký nářez, ale obsahovalo i dost „měkkých“, nebo chceš-li „čistých“ pasáží. Taky jsme tam zakomponovali klasické cello, nebo třeba pikolu. Ve spojitosti s častým střídáním měkkých a tvrdých pasáží se naše hudba v té době rozhodně nedala označit jako metal. Což jako první tuším zaznamenal Petr Korál a napsal (myslím, že tehdy do Rock & Popu) v souvislosti s námi něco o „crossoveru“. A jelikož o jeho kompetenci nemůže být pochyb, zřejmě nás toto označení minimálně v půlce devadesátých let definovalo, přestože dnes už hrajeme neporovnatelně přímočařeji.

 

V jednom starším rozhovoru bylo řečeno, že uvažujete jít dál spíše cestou singlů než celých alb. Nicméně loni jste vydali desku "Hořím". Přehodnotili jste svůj názor?
My svoje názory neustále přehodnocujeme (smích). A o některých věcech neustále pochybujeme. A taky, jak se poměrně často u nás mění sestava, tak takové přehodnocování názorů jde celkem snadno, protože s každým novým členem příchází i nový pohled na v minulosti již prodiskutované věci.

 

Jednoznačně člověk, který stojí za mikrofonem, což jsou od roku 2006 zpěvačky. Jde o to, jestli se cítí komfortněji v rodném jazyce nebo angličtině. I když posledních asi šest až sedm let se přikláníme k češtině. Je to asi i tím, jak člověk stárne, je trochu lenivější „dobývat svět“. A navíc, když se ukazuje, že spíše „svět dobil nás“ (smích). 
                           

 

Budeme se samozřejmě snažit dostát všem svým závazkům, včetně těch, které zrušila pandemie a odehrát akce na všech místech, kde to bylo původně domluveno. Jestli to ale bude ještě k desce „Hořím“, to neumím zodpovědět. Záleží taky, kdy nebo vlastně za jak  dlouho se bude moct relativně normálně koncertovat.

 

No, můj přínos byl teda opravdu vyloženě symbolický (smích). A to ještě zřejmě jen díky Brunově pečlivosti a snaze mít na nahrávce co nejvíc lidí, kteří kdy v kapele hráli. Správně říkáš „do starých časů“. Pro mě je to už tak dávno, že říkám, že to snad bylo v minulém životě. Rozhodně nejsem death metalista, ani jsem zřejmě nikdy nebyl. Dokonce jsem nikdy neměl žádnou death nahrávku, snad vyjma „Spiritual Healing“ od DEATH. Já jen bubnoval v death kapele, snažil se tam hrát od srdce, poctivě, s nasazením (taky jsem na tom nechal i kousek zdraví), a jak nejlíp jsem tehdy (ne)uměl. Asi to nebylo pravé death metalové bubnování a z dnešního pohledu můžeme polemizovat i o slově bubnování, ale možná, nebo i právě pro tu, řekněme, stylovou nečistotu, jsou první dvě desky KRABATHOR, na kterých jsem hrál, stále poměrně dost oblíbené. Protože možná třeba i díky mému hraní to není klasický death metal, ale možná death metal s bicíma od (polo)Metalliky nebo tak nějak (smích). A je fakt, že i na jedné nebo dvou věcech jsem byl činný autorsky. Taky na pár textech a tím jsem právě klukům ten death metal kazil (smích). A právě z výše uvedených důvodů si naprosto netroufám jakkoliv komentovat novou nahrávku KRABATHOR. Obzvlášt v situaci, kdy dnes, když si chci (mimo bubeníků) pustit vůbec nějakou muziku, pustím si blues. Tak jen snad tolik, že co jsem viděl obal, jsou mi některé názvy skladeb povědomé a člověku se vybaví pár vzpomínek jakoby z jiného života.  

Facebook CHAOS IN HEAD

Vznik: 1993
Místo: Uherský Brod
Styl: crossover/rock
(kapela označuje svůj styl jako "extreme hard pop")

Diskografie:
1994 - Flower Of A Blind Man
1995 - Promo '95
2001 - Negativy
2002 - ..IN 2002..
2004 - Opium
2007 - Rezzonation
2010 - Infra
2014 - ZOO
2020 - Hořím

Sestava:
Leňa - zpěv
Chorche - kytara
Isi - baskytara
Kopec - bicí