![KAPRIOLA_cd](/img/6774.jpg)
Co je však podstatné, KAPRIOLA se nemění a hlavními elementz, ze kterých intenzivně a dlouho žilo minulé album (hudební chytlavost, lyrická chytrost, výborné melodické nápady, živočišný rockový kořínek v jiskřivém spojení s ženským šarmem a smyslností) je „Rebellion“ znovu našlapané. A přidají-li dámy ještě naprosto zabijácké housle, jsou zcela k sežrání. Skvěle vygradovaná skladba „Sen“ se strhujícím přechodem z něžných slok do pulsujícího refrénu je díky nim naprostou tutovkou. I bez smyčce má KAPRIOLA nespornou sílu, jak dokazují úvodní neklidná „Voda a Země“ s ostrým riffem, houpavá romantika „I v nás žije stín“, či kombinace kousavého riffu s vokálem, v němž najdete naléhavost i špetku jedu, v plíživějších „Pocitech“. Fakt, že KAPRIOLA promíchala v osmi vlastních skladbách češtinu s angličtinou a v předchozím výčtu se objevily pouze názvy písní v domorodštině, naznačuje, že mateřský jazyk KAPRIOLE sluší o něco víc. Možná to souvisí i s tím, že v skladby v anglickém jazyce vyznívají hruběji a útočněji, byť „Sign Of Light“ s výbornou melodickou skluzavkou a přesvědčivou nadrzlostí ve zpěvu se v konečném součtu zařadí k nejlepším momentům alba. Technicky dobře zvládnutá bonusovka „Wholla Lotta Love“ z dílny Led Zepellin je však už ukázkou toho, že když se KAPRIOLA příliš přiblíží syrovému mužskému světu, ztratí část svého kouzla.
Pestrá deska, která má šmrnc, hloubku, upřímnost, přesvědčivost. Co chtít víc?
Facebook KAPRIOLA
Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN