Jako když sedíte u rádia a tak nějak nazdařbůh stále dokola přelaďujete. Trefíte syrově neohebný staromilský rock, šlapavý hard rock se silnou atmosférou, jednoduchý bigbít s trochou slámy v botách, romantický folk, silně propojený s indiánskou tématikou… Druhé album lanškrounských REGEN „Totemy“ je chaotické stylově, lyricky (kapela využije hned tři jazyky), neuspořádanost však podtrhuje především fakt, že kvalita skladeb lítá ustavičně nahoru – dolů. Když hutně tajemná atmosféra ve výborně vygradované „Different One“, které ohromně svědčí angličtina a tahavě ležérní přesvědčivý zpěv, stojí proti bezradně romantické folkovce „Náčelník“, či když silný pocit z houpavé a dobře vyhrocené sugestivní náladovky „Černá melodie“ okamžitě rozbije těžkopádně násilná a prvoplánově německy zpívaná „Fair“ (odvolávání se na styl „který hrají Rammstein“ je hodně odvážné), je jasné, že s celkovou soudržností nahrávky kapela zachází značně macešsky. A to má v záloze ještě humpoláckou bigbítovku „Nezkoušej to holka“, toporného „Panice“ s jalovým textem (rána, která REGEN zabolí častěji), či trojlístek, odkazující na folkovou minulost kapely a zjevnou zálibu ve ztraceném „indiánském“ světě, kterému však schází nejen atmosféra (nejblíž k ní mají titulní „Totemy“), ale i energie. A to ve staromilské „Černé růži“ kapela hlásá, že „rock bez energie je hudba zbytečná.“ Vzhledem k tomu, že jí REGEN mají alespoň pro rockovky relativně dost, do téhle kategorie bych „Totemy“ neházel. Nicméně touha kapely, že „snad každý správný rocker si vybere to své nebo ještě líp vše“ je v první části věty o vybírání jednohubek a v druhé části z kategorie těžko splnitelných přání.
Facebook
REGEN