Přestože WITCH HAMMER se k češtině a zároveň k rock’n’rollu přiklonili už před několika lety, což způsobilo mimo jiné i zúžení sestavy na tři členy, dlouhohrajícím výsledkem této změny byla dosud v pořadí čtvrtá deska „D-Generace“. Abych se přiznal, příliš mi nevoněla, tři předchozí anglicky zpívané počiny v heavymetalovém duchu ve mně rezonovaly více, stejně jako kupříkladu singl „Cejchy“. Jenže letošek vše mění, protože na Čapkově románu postavená novinka „Absolutno“ představuje WITCH HAMMER v tom nejlepším světle. Textově i hudebně se trojice vyhecovala na maximum a přenesla na desku i svou živelnou energii. „Absolutno“ je vypiplané zvukově (mohutné baskytarové party zcela nahrazují druhou kytaru) i po koncepční stránce. Příběh „Továrny na absolutno“ začíná po třech samostatně stojících kouscích a kapela nejen v samotných textech, ale i vhodně zvolených úryvcích z audio verze Čapkovy knihy šponuje atmosféru, která (překvapivě?) v mnohém může připomínat i současnou dobu. Hudebně se WITCH HAMMER vrátili k festovnímu heavy metalu a doufám, že se kluci nebudou zlobit, když je označím za tuzemskou odrůdu bandu Blaze Bayleyho. „Absolutno“ je totiž autentické, nejen rukama, ale i hlavou a srdcem prohnané album, které je nohama vryté do země, ale zároveň nenápadně natahuje ruce k nebesům.
Jan Kozák