Přestože je kvarteto INDRID COLD z Jindřichova Hradce na scéně už nějakých šest let, „Monument prázdnoty“ je jejich albovým debutem a vychází u agilního lotyšského vydavatelství Sliptrick. O mastering se postaral Magnus Lindberg (CULT OF LUNA) a od prvních okamžiků je jasné, že jejich nejoblíbenější kapelou jsou NEUROSIS. Dokonce i fakt povedený obal mi trochu připomíná album „A Sun That Never Sets“, což všechno dohromady může představovat trochu problém, protože nastavená laťka je umístěna fakt hodně vysoko. Řekl bych, že INDRID COLD dělají formálně všechno správně, ale trochu mi tam chybí větší vnitřní dynamika, která je právě u NEUROSIS cítit v každém okamžiku. Myslím, že právě ten emocionální přetlak a smysl pro drama dělají jejich hudbu tak přitažlivou a není vůbec snadné dosáhnout podobné intenzity. INDRID COLD se o to alespoň pokoušejí a rozhodně je potřeba ocenit odvahu, s jakou se rozhodli navázat na odkaz NEUROSIS a nějakým smysluplným způsobem s ním naložit. Bohužel nemám k dispozici texty, ale z toho, co jsem pochytil, jde o jakési volné imprese, včetně textu ke skladbě „Číše života“ od ruského klasika Michaila Lermontova. Osobně spíš oceňuji kapely, co se drží rodného jazyka a umí s ním pracovat, což je rozhodně jejich případ a trochu mi tím připomínají tuzemské LVMEN. Kapel jako INDRID COLD není na tuzemské scéně mnoho, a přestože si nevybrali zrovna lehkou cestu, výsledek zní poměrně nadějně.
Michal Jakubík
THE PUBLIC připomínají album Sanctify
Jsou kapely, u nichž je od prvopočátku zřetelné, že se mermomocí snaží bušit na bránu slávy a obecného povědomí. A pak jsou naopak kapely, o kterých nic moc nevíte, a přitom jsou schopny vám kdykoliv svou produkcí vyrazit dech...
číst dále
Vydáte se za Heather?
Tam, kde mnozí v kličkované mezi hudebními žánry a emocemi končí, začíná pouť Heather. Její cestu lemují příkré rockové riffy a nesmlouvavé harmonie, které však mnohdy jako mávnutím kouzelného proutku ustupují křehkým...
číst dále