KONFRONT - Versus

Česko-slovenští „Pražáci“ KONFRONT slaví letos desáté výročí existence kapely. Myslím, že lepší dárek než nové album „Versus“ nemohli sami sobě ani všem HC fans nadělit! Posíleni o nové členy na postu kytary (Patrik) a bicích (Honza) vyrážejí na cesty. Album načne krutý otvírák „Panika“, kde vás kapela zmačká svým nasazením do malé kuličky. Drsnost versus melodika, tohle je jasný vzorec pro KONFRONT na tomto albu a funguje to skvěle! Hitovka hned na začátek? Některé kapely si to nechávají až na třetí song. Vynikající kytarové kvákadlo, které trochu navozuje atmošku BIOHAZARD. „Svine“ na vás vyskočí trochu komplikovaněji, kytarově je to spíše pan Morello z RATM, ale pak se to zvrhne ve vynikající HC nášupovku. Zde se na kytaru představil René z LOCOMOTIVE. Kvičení prasátek, tedy sviní, je zakomponováno výborně. Politici jako by nevěděli, že na každou svini se vaří voda, fuj! Sbory, to je velké plus celé nahrávky. Dobré sbory = znamenitý hardcore. Jsme u trojky. „Čiernobiely svet“ rozjíždí punkově laděná vyhrávka... já už bych řval. Cronos na vás doslova blije pravdu, že za barvu pleti nikdo nemůže. Nechtěl bych být v roli učitele, vychovatelky, až si tenhle bouchač půjde stěžovat na třídní schůzky. Přichází melodičtější sbory a refrén, bomba. „Rasismus je hnoj!“ U KONFRONT se mi líbí, že si kytaristé vždy najdou nějaké místo na jemnou vyhrávku, sólo, které to vše dokonale opepří, zkrášlí. „Otázky a odpovede“ – našlapaná věc, která vás ubije. Nádherné kytarové oktávy jako z učebnic nejen HC stylu. Titulní skladba „Versus“ je šupice hozená do punkovějších vod, ale to vůbec nevadí, právě naopak. Přesně takové hymny chcete slyšet od AGNOSTIC FRONT nebo MADBALL. A ještě bych přidal THE DISASTERS. Perfektní hybná skladba, kde se riffy a zpěv přelévají z melodiky do drsnějších kontur. Skvěle vybalancovaný song, který vám bude v hlavě znít hodně dní. Už vidím ten kotel: „Héééj, ty tam!“ Každá skladba má háček, na který vás chytne, ať už je to v melodii, nášlehu, kytarových vyhrávkách, riffech. „Nechajte ma tak“, „Nostalgia“ se zábavným závěrem, dobovým faktem o dodávkách toaletního papíru. Kluci si tuhle desku vymazlili podle svého, šli trochu do rizika. Některé věci zní trochu melodičtěji, ale v mantinelech sborů, kdy se drsný řev změní a chytne jemnou barvu. Pozor, žádné moderní zpívánky. Cronosova pilka v hrdle je jasná. Kytary vás v určitých chvílích dokonale „dojebú“, jak by řekli chalani. „Eco ego“ je možná jedinou skladbou, která se trochu vymyká svým klidnějším náběhem, ale pak už je to skvělá střednětempá pulzující záležitost, při které si ulomíte hlavu. „Fake News“ všem pochybovačům musí zavřít huby, thrash/death na počátek, pak moshující masakr. Všemu budete rozumět, tedy i textům. Sečteno, podtrženo, KONFRONT nahráli báječné album, které krásně mele dohromady hardcore a odkaz punku v té nejlepší kombinaci. Nahráno ve studiu Sono, takže „killing“ zvuk jako lusk. KONFRONT patří mezi topky na naší československé scéně. Kdyby tak dobře vyvážené album nahráli vaši zahraniční oblíbenci, mlaskali byste blahem. Takže mlaskejme pro domácí KONFRONT. Opravdu žádná vata! Vláďa Třískala