RIMORTIS - Věčnost živlů

V příštím roce budou RIMORTIS slavit čtvrt století svojí existence. Ať se v téhle kapele dělo po personální stránce cokoliv, vždycky byla snadno rozpoznatelná a svým způsobem nezaměnitelná. Každá nahrávka stála na nadýchaně klenutých melodiích a zpěvnosti, svižném tempu, důrazu, záplavě kláves, obratném zacházení s češtinou (aktuálně hodně pobaví hravá procházka vlastní minulostí ve „Zloději cizích snů“) i přídavku v podobě předělávky z žánrově odlišných vod. I když před lety pominula doba, kdy dnes již jediný pamětník začátků kapely, basista Vašek Mrzena, měl autorský monopol, a příspěvky do studnice nápadů přidávají další členové kapely, charakter tvorby to nijak zásadně nemění. Proto i s aktuálním albem „Věčnost živlů“ je to tak, jako byste se ocitli na důvěrně známém místě, jehož rozkvetlost neuvadá, košatost nepolevuje a vůně, které máte důvěrně pod kůží, vás potěší tím, že pořád voní tak svěže. Drobná změna odéru, kterou přineslo angažmá nového pěvce, patrně udělá radost pamětníkům éry Milana Hloucala, neboť Jaromír Bartoš ubírá na siláčtějším výrazu minulých dvou desek a vrací výraz RIMORTIS k větší eleganci. Možná trochu překvapí úvod alba, RIMORTIS mívali ve zvyku desku otevřít jedním z potenciálně největších hitů. Z tohoto pohledu je rozvážnější „Strážce zámků“ spíš jen vydařeným předkrmem pro následná živočišná „Ústa lháře“, která odstartují tradiční šťavnatě přímočarou a zpěvnou jízdu, z níž vyčnívají dva náladově odlišné momenty: projevem Milady Horákové do mrazivě historického kontextu zasazená temnější „Odvahu vám všem“ a prostřednictvím ženských vokálů zdůrazněná přitažlivost živlů v rozsáhlé a výborně vypointované výpravné titulní skladbě. https://www.pornjk.com/tags/xcxx/ Na RIMORTIS je spoleh. Dělají to, co umí, dělají to precizně, nápaditě a s chutí. A letos jim navíc do klasicky soudržné a pulzující kolekce pronikl ještě o ždibec větší kousek velice příjemné lehkosti.