VISACÍ ZÁMEK - 25.6.2022, Praha, Strahov

Málokteré kapele se podaří dožít se čtyřiceti let. VISACÍ ZÁMEK této mety dosáhnul dokonce bez jediné změny v sestavě, což je výkon doslova rekordní a zároveň důvod k pořádné oslavě. Tu si legendární punkové těleso naplánovalo na poslední červnový víkend. Někdo by mohl namítnout, že oslava byla trochu předčasná, neboť VISÁČI se dali dohromady v prosinci roku 1982 a své narozeninové koncerty pořádají většinou ke konci roku, ale ti kteří pamatují oslavu jejich třicátin v otevřeném hangáru na pražském Výstavišti, kde venkovní teploty dosahovaly dvaceti stupňů mrazu (nejedná se o nadsázku, ten den opravdu v Praze padaly nevídané teplotní rekordy), dá mi určitě za pravdu, že letní termín je pro akci takového charakteru mnohem vhodnější. Narozeninový půldenní minifestival, kam si oslavenci pozvali několik vzácných hostů, se konal pod širým nebem v těsné blízkosti Strahovských kolejí. Místo konání akce nebylo vybráno náhodou, nedaleko stojí legendární Klub 007, ve kterém VISACÍ ZÁMEK odehrál svůj první koncert. Strahovský kopec je též místem, kde stál legendární stánek s občerstvením zvaný "U Johna Debila", který kapelu inspiroval k napsání jednoho z největších hitů. Ani na ten se během oslav čtyřicátin VISÁČŮ nezapomnělo. Na místě, kde stánek stával, byl pár dní před narozeninovou oslavou vztyčen památník Johna Debila v podobě narůžovo obarveného traktoru značky Zetor. Autorem tohoto nevšedního díla je známý umělec David Černý.


Počasí si v onen narozeninový den dělalo, co chtělo, ani meteorologové si s ním pořádně nevěděli rady a předpovědi se měnily doslova z minuty na minutu. Až do oběda vydatně pršelo, ale když krátce po šestnácté hodině zahájili své vystoupení první gratulanti - domácí punková stálice PLEXIS, bylo již jasno a ranní nečas připomínaly jen obrovské kaluže, rozeseté po celém areálu. PLEXIS nedávno prošli personálním zemětřesením, v jehož důsledku musel Petr Hošek hledat nové spoluhráče na všechny posty. Čerstvá sestava má za sebou jen několik koncertů, ale přesto působí dokonale sehraně. Celkový dojem z dobrého výkonu kapely kazil velice špatný zvuk. Všechny nástroje byly nehorázně přehulené a splývaly do jedné hlukové koule, ve které léty již trochu opotřebovaný Hoškův hlas úplně zanikal. Tento nedostatek legendární pankáči kompenzovali výživným playlistem, v němž došlo na všechny zásadní hity. Nechyběly pecky jako "To", "Cesta k druhejm", "Ona neví o co jde", "Calambre" a české verze legendárních hitů Ramones "Už mi to kroutí nohy" a "Báry". Na závěr si nechali PLEXIS letitý šlágr "Půlnoční rebel" a po něm na "nátlak" obecenstva přihodili ještě svoji verzi hitu The Exploited "Sid Vicious". Publikum (i navzdory brzké odpolední hodině byl areál téměř plný) si vystoupení PLEXIS náležitě užilo a v závěru jejich setu se pod pódiem strhnul docela slušný kotel.


I následující vystoupení se neslo v punkovém duchu. Postarala se o něj další domácí legenda - plzeňská ZNOUZECTNOST. Ta dostala obecenstvo do varu hned od prvních tónů a její set měl hned od začátku správnou punkovou atmosféru. Playlist ZNOUZECTNOSTI je vždy trochu překvapením a člověk nikdy neví, co od plzeňského tria čekat. Kapela předvedla průřez svoji tvorbou, přičemž největší ohlas sklidily fláky "Píseň neznámého generála", "Loutky", "Bílé Velryby", "Zlatý hřebík nocí" a závěrečný "Krysař", v němž se zpěvem vypomohl Michal "Pixies" Pixa z VISÁČŮ. Ten zároveň nadnesl skvělý nápad, že by ZNOUZECTNOST mohla přihodit ještě přídavek v podobně legendárního hitu "Hoří", s jeho návrhem vřele souhlasilo diváctvo i samotná kapela, takže v realizaci nic nebránilo.

Posledním hostem byl písničkář Záviš. Ten hudebně z celé akce trochu vybočoval, ale to ve výsledku vůbec nevadilo. Kotelníci využili jeho hodinový set k načerpání energie před hlavním bodem večera a ostatní si s ním zpívali peprnými výrazy napěchované šlágry "Cukrářská", "Nákup", "Čepice" či "Chcánky". Závišovo vystoupení působilo skromně. Po většinu času si vystačil jen se svou kytarou. Ve dvou písních si na jeviště přizval kamarády. "Dvě panenky" obohatil svým pískáním jistý Sáfa a v "Už je to tak" pobavil publikum "tanečník" pyšnící se přezdívkou Král pitomců. Na závěr zazněla tradiční "Nenázvuhodná prasečina". Na žádost obecenstva o přídavek viditelně společensky unavený Kníže pornofolku zareagoval jen zkrácenou verzí songu "Já na vojnu nepudu" a poté se z podia odpotácel.

S úderem deváté hodiny večerní zahájil své narozeninové vystoupení VISACÍ ZÁMEK. Jeho dvouhodinový koncert otevřela hitovka "Punkový království". Areál byl v té době naplněný až po kraj a prakticky v něm nebylo k hnutí. Oslavenci publikum rozhodně nešetřili. Už od začátku do něj pálili jednu šlehu za druhou, takže zazněly léty prověřené pecky "Domovnice", "Vlasta", "Stánek", "Padesát", "Jako vždycky" a další. Došlo i na trochu opomíjené kousky, přičemž některé potěšily ("Na náměstí Karlově"), ale bez některých bych se klidně obešel ("Rezavý fáro", "Absolutní peklo", "Všichni mi lhali"). Po "Známce punku" přišli na stage zástupci české Guinnessovy knihy rekordů a oficiálně potvrdili, že VISACÍ ZÁMEK je skutečně nejdéle hrající česká kapela bez jediné změny v sestavě. Dalším zpestřením programu byl křest nového (lépe řečeno zatím posledního) alba "Anarchie a totál chaos". Z něj zazněly celkem čtyři skladby ("Nestojí mi", "Vegetarián", "Pičus" a přepracovaná klasika od Sex Pistols "Anarchie"). Nechybělo ani tradiční recitování poezie Jana "Honyho" Hauberta a samozřejmě nesmrtelný megahit "Traktor", v němž se Ivan "Kvílivý hroch" Rut obligátně chopil své speciálně upravené kytary ve tvaru traktoru. Povedené vystoupení Visáči ukončili letitými songy "Kanárek", "Cigára" a "Neumětel kovový". I když už se nezadržitelně blížila jedenáctá hodina, došlo ještě na dva přídavky ("Kapela" a "Dopravní značky"). Definitivní tečku za oslavou významného jubilea Visacího zámku byla legrácka "Tys mě nikdy nemiloval", zazpívaná a cappella.



Publikum, které se skládalo ze zástupců hned několika generací (nejpočetněji byli trochu překvapivě zastoupeni čtyřicátníci a padesátníci), zažilo perfektní čtyřkoncert, který naplnil veškerá (a nutno dodat nemalá) očekávání. V porovnání s oslavou třicetin byl sice výrazně skromnější a komornější, ale i tak měl krásnou old school punkovou atmosféru. Jsem si jistý, že až budou VISÁČI slavit padesátku ve stejné sestavě, připraví zase nějakou pořádně bombastickou podívanou.
Playlist: Punkový království, Domovnice, Vlasta, Nestojí mi, Stánek, Dezinformační exploze, Hrál kdosi na hoboj, Padesát, Strategický ústup, Povolávák, Jako vždycky, Prezident, Klíště, Známka punku, Hudebně zábavný lidi, Na náměstí Karlově, Vegetarián, Absolutní peklo, Rezavý fáro, Pitomá, Pičus, Všichni mi lhali, Čekání, Anarchie, Traktor, Kanárek, Cigára, Neumětel kovový, Kapela, Dopravní značky, Tys mě nikdy nemiloval

Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN
Autor: Moloch