LUBOŠ ROŠČÁK - Rockový iluzionista

Luboši, kouzlení a iluze nejsou zrovna běžné povolání, jak ses k němu dostal?
Jako každé dítě, i já jsem měl potřebu se někde vyřádit a předvádět se. Po zkušenostech s fotbalem jsem ale nevěděl, co dál, a v tom okamžiku přišli na scénu mí rodiče s přihláškami do různých kroužků. Po dlouhé debatě padla volba na kroužek moderní magie, čímž započala kouzelnická kapitola mého života. Dodnes jsem za nasměrování rodičům velice vděčný. A jak říká moje drahá maminka, díky kouzlení jsem prožil pubertu v klidu a míru. Kvůli trénování kouzel a velkého množství vystoupení jsem jednoduše neměl čas na pubertální blbosti.

Jaký moment ovlivnil tvé rozhodnutí, že se vydáš na dráhu tvůrce prastaré lidské zábavy?
Jako mladý kouzelník jsem měl vytvořený kouzelnický program, který sklízel u diváků velký úspěch, avšak povolávací rozkaz mu vystavil jasnou stopku. Po návratu do civilu jsem se kouzel na nějaký čas vzdal a věnoval se cirkusovému umění, konkrétně žonglování. Spoustu jsem se toho naučil a rozšířil si obzory. Těžko uvěřit, ale velký impulz k návratu do kouzelnických kruhů byla má ženitba. Už jsem nemusel jezdit po vystoupeních sám a zároveň jsem měl štěstí. Má manželka má cit pro rytmus, choreografii a pohybově je velice šikovná, čili jsme se vydali na dráhu kouzel a iluzí společně.

Máš nějaké kouzelnické vzory nebo idoly, ke kterým vzhlížíš a od kterých se učíš?
Svého času jsem doslova hltal kouzelníky jako David Copperfield, Siegfried & Roy, The Pendragons na xkrát okopírovaných VHS kazetách. Byly to pro mě modly a zároveň hluboké studnice inspirace pro chování na pódiu, choreografii kouzel a jevištní spolupráci. Uznávám kouzelníky, kteří dokázali z našeho řemesla udělat opravdové umění a zábavu pro diváky, což je neskutečná dřina.

Je nějaký technický nebo významový rozdíl mezi kouzelníkem a iluzionistou?
Rozdíl mezi kouzelníkem a iluzionistou tkví v jiné skladbě jejich show a ve velikosti rekvizit. Iluzionistova show je plná velkých rekvizit (iluzí), což je náš případ. Výhoda také spočívá v tom, že je možné iluze pozorovat z větší dálky. Typickými představiteli oboru jsou David Copperfield, Hans Klok nebo Franz Harary. Oproti tomu kouzelník pracuje s menšími rekvizitami, jako jsou karty, kruhy, cigarety, šátky atd. Dalším rozdílem je, že kouzelník je schopen svou show natrénovat sám, bez pomoci druhé osoby, ale iluzionista se prostě bez přítomnosti partnerky většinou neobejde.

S manželkou vystupujete pod uměleckým jménem Duo Rascals. Fungujete v módu kouzelník–asistentka?
Ne, svou manželku beru jako rovnocenného partnera. Můžu se na ni naprosto spolehnout a mám jistotu, že vše proběhne v pořádku. Je to pracant a naše spolupráce na jevišti funguje na jedničku. Každý ví, co má dělat, kam se hnout a jak zajistit hladký průběh představení. Rovněž v zákulisí, když připravujeme nebo balíme rekvizity, si nemusíme říkat, co máme dělat. Každý má jasně nastavené povinnosti a přesně ví, jak co nejrychleji vše připravit, abychom pořadatele nezatěžovali spoustou rekvizit v zákulisí. A že je jich dost. Moje žena nefiguruje na pódiu v roli přinašečky a odnašečky věcí, ale je protagonistkou mnoha iluzí. Někdy jsou iluze vykoupeny modřinami a odřeninami, až mám strach, abych druhý den ještě dostal oběd. Je ale velice šikovná a já jsem tomu moc rád. Náš mód nazývám iluzionista–iluzionistka.

Živíš se jako profesionální kouzelník? Jde to vůbec v České republice?
Jakkoli se to nemusí zdát, jako profík se uživíš dobře s jednou velkou podmínkou. Musíš mít perfektně udělanou show po stránce technické, umělecké, vizuální a zvukové a celou ji mít skloubenou do jednoho funkčního celku. Iluze vymýšlím dlouhodobě a pak trávím spoustu měsíců jejich výrobou. Finální podoba vyjde na světlo světa po mnoha měsících a vše pak do sebe zapadne už jenom praxí.

Ve svých show používáte hodně hudebních podkladů, a to i z rocku a metalu, slyšel jsem EDGUY a nějaký další power metal. V čem tkví výhoda tvrdé hudby pro kouzla?
Naše show je ražena v rockovém stylu, ve kterém jsou rychle provedené iluze předváděny s pomocí rockového nebo metalového hudebního podkladu a rockově střižených kostýmů. Metalová hudba skýtá výhodu v úžasných pasážích, ve kterých je možno dát na odiv emoce či naplno projevit svou energii. Emoce můžeš samozřejmě projevit v každém hudebním stylu, ale rocková muzika je naše srdcovka. Je nezbytné se vcítit do hudebního podkladu a nespoléhat se na benevolenci diváků. Naše iluze realizujeme jak v rychlém, tak i v romantickém stylu a používáme písně hudebních veličin jako PRIMAL FEAR, EDGUY, NIGHTWISH, SCORPIONS, DISTURBED a dalších. Nedávno jsme vytvořili iluzi za hudební podpory „Dance Macabre“ od GHOST. Abych nebyl úplně jednostranný, v naší show nás doprovázejí i SCOOTER nebo IMAGINE DRAGONS. Dobrá píseň je prostě dobrá píseň.

Jaký máš vztah k tvrdé hudbě?
Dostal mě k ní táta, když mi ještě na kotoučáku Tesla B100 pustil AC/DC a následně skladbu „Fireball“ od DEEP PURPLE. Byl jsem z toho úplně paf. Má cesta pak vedla k ACCEPT, HELLOWEEN, RUNNING WILD a samozřejmě k IRON MAIDEN. Jejich živák „Live After Death“ považuji za dlouho nepřekonaný, ale přebili ho NIGHTWISH s dvojalbem „Showtime, Storytime“. Mám ale rád i moderní přístup a míchání s popem, jako třeba dělají BATTLE BEAST, DYNAZTY nebo BEAST IN BLACK. Umím i vyměknout a sázím si pak BROTHER FIRETRIBE, THE POODLES nebo TREAT. Zvláštní kapitolu mého hudebního života tvoří strejda U.D.O., který mě uchvátil už svým debutem „Animal House“. Za velké peníze jsem si ho přinesl kdysi z ostravské burzy a od té doby mě jeho tvorba šíleně baví, včetně nového seskupení DATOG, kde se sešel se starými známými z ACCEPT. Pamětníci si vzpomenou, co byla ostravská burza zač a co se na ní, v dobách dávno minulých, dalo sehnat. Jako člen metalové mládeže jsem jednou s kámoši vyrazil hodně brzy, abychom byli za svítání mezi prodejci. A udělal jsem dobře, protože jsem za sto dvacet korun ukořistil kazetu, na které byl na straně A tehdy přelomový ACCEPT s „Metal Heart“ a na straně B skvělé album W.A.S.P. „I Wanna Be Somebody“. Byl jsem z koupě tak unesený, že už mě pak nic jiného nezajímalo. S nikým jsem se ani nerozloučil, otočil se na podpatku, beze slova naskočil do autobusu a frčel domů pustit si inkriminovanou kazetu. Takový byl tenkrát svět, tak jsme žili.

Bruce Dickinson z IRON MAIDEN ve své knize mluví o divadle mysli, které pak vytváří iluze v myslích fanoušků na koncertě. Kdo podle tebe dobře kombinuje teatrální element s tvrdou hudbou?
Bruceovu knížku Co dělá tenhle knoflík? jsem s velkou chutí přelouskal. Je psána s humorem a nadsázkou a dává tušit, jak se s notnou dávkou píle dostat na hudební vrchol. Každopádně jedněmi ze zakladatelů teatrálnosti na pódiu jsou KISS. Kostýmy, ohně, krev a mlhu pak do rocku přinesl velký Alice Cooper. V současné době bych mohl za přeborníky v teatrálnosti na pódiu a v kostýmové a choreografické show označit finské LORDI. Leč po návštěvě jejich koncertu soudím, že lordské divadlo není poplatné právě naší době. Spíše se vrací o čtyři dekády zpět a působí na mě až infantilně a docela směšně. Ale možná mám velké nároky. Obecně, dobrou pódiovou show dělají ti, kteří divákům předávají energii a dravost.

Prozrazuješ svá tajemství nebo je úzkostně držíš v temnotě jako své know-how?
Jedno latinské rčení zní: „Svět chce být klamán, nechť tedy klamán je.“ Diváci chtějí být klamáni a my iluzionisté jim to umožníme. Když to vezmeš kolem a kolem, kouzelnické a iluzionistické řemeslo je nejpoctivější řemeslo na světě.

Skutečně?
Ano, jdeš na představení kouzelníka. Jdeš tam dobrovolně. Víš, co tě čeká. Já ti na pódiu řeknu, že tě budu klamat. Tobě to nevadí a naopak víš, že budeš podveden. A ještě mi za to tleskáš a platíš. No není to úžasné? Je to opravdu poctivá práce a diváckou přízeň chováme v hluboké úctě. Když pak iluzionistická show skončí, diváci ještě dlouho přemýšlejí, jak jsme je oklamali. A to nás obrovsky naplňuje a dává naší práci smysl. Od nás se diváci nikdy nedozvědí, jak se kouzla a iluze dělají. Ani naši nejbližší neznají princip magie kouzel, protože my nikdy své kouzla neprozrazujeme. Na mém webu jasně stojí: „Tajemství zůstane tajemstvím“.

Vymýšlíš si sám své triky nebo hledáš inspirace a předlohy jinde?
Vše, co mělo být vymyšleno, už je vymyšlené. Nejsou už nové efekty, vše je již hotovo. Teď se už jen pracuje na novém provedení triků a tím se řídíme i my. I tak je ale potřeba hlídat si trendy a jít s dobou. K tomu slouží obrovská základna DVD s kouzelnickými show, naši kouzelničtí kamarádi, se kterými debatujeme o iluzích, a samozřejmě internet, ta bezbřehá studnice nápadů.

Kde předvádíš svá kouzla?
Svého času jsme hodně jezdili do okolních států, ale s narozením dětí přišla razantní změna. Měli jsme několikrát možnost vyjet na půlroční turné do zahraničí, ale kvůli dětem jsme zůstali doma. Nikdy jsme toho nelitovali, byla to správná rozhodnutí. Člověku se změní myšlení, priority a přestane brát ohledy na vlastní výhody. Začali jsme si sami organizovat čas tak, abychom se mohli věnovat svým potomkům. Věnujeme se klientům v našich končinách, kde jsme naprosto flexibilní. Máme připravené show jak na rockové akce, tak i na různé městské slavnosti, kde vynikne velikost rekvizit, na svatby, firemní akce i plesy. Do show zapojujeme diváky a naším cílem je, aby aspoň na chvíli zapomněli na starosti běžných dní.

Jedním z nejznámějších filmů o kouzelnících je film Dokonalý trik Christophera Nolana s Hughem Jackmanem a Christianem Balem. Máš film rád, nebo k němu máš profesionální výhrady?
Dokonalý trik je perfektně udělaný film o životě kouzelníků a o jejich konkurenčním boji. Bitva o přízeň diváků, bitva, u které nebylo do poslední chvíle jasno, kdo bude vítěz. Rivalové, kteří se snaží přelstít jeden druhého. Pěkně zamíchané. Je to historické koncepční dílo a divák při něm musí být stále ve střehu a přemýšlet. Christopher Nolan je vynikající režisér. Christian Bale se dokáže poprat s každou rolí, a nemusí být zrovna Batmanem, a Hugh Jackman mě krom Dokonalého triku dostal i ve filmu Největší showman, kde hraje, tančí i zpívá. Skvělí herci, kteří kouzelníkům určitě žádnou ostudu neudělali. Z pozice iluzionisty mi nepřísluší toto dílo hodnotit, je to film.

Jedním z nejznámějších iluzionistů je David Copperfield, pamatuji se, jak nechal zmizet raketoplán a sochu Svobody. Setkal ses s ním někdy nebo je to úplně nedosažitelný člověk z jiného světa?
David Copperfield je právě ten člověk, který dal termínu magie úplně jiný význam. Je to showman, který posunul naše řemeslo razantně dopředu, a hlavně udělal magii obrovskou reklamu. Svou pílí, vytrvalostí a cílevědomou snahou docílil neskutečné kouzelnické mety. Samozřejmě, má tým choreografů, tanečníků a speciálních poradců z řad známých kouzelníků, kteří pro něho vymýšlejí kouzelnické efekty. Ale vše si vydobyl vlastními silami. A to přeji každému, kdo na sobě maká a jde si tvrdě za svým cílem. Viděl jsem jeho show dvakrát. Poprvé jsme vyrazili s ostravskými kouzelníky do Vídně. Před představením jsem si myslel, že v televizních show, které Copperfield předváděl, jsou diváci domluvení a režisérské triky jedou na plné obrátky. Najednou jsem v obrovské aréně, zírám, stojím a sám tleskám jak o život. Představ si, že jsi byl v kině na výborném filmu, pak na víně a chutné večeři, a nakonec sis užil hezký a dlouhotrvající sex. Naprostá fantazie!

Myslíš, že existuje ona příslovečná energie mezi nebem a zemí, kterou jsme zatím nevysvětlili a která někdy způsobuje na první pohled nepochopitelné situace?
Myslet si můžu, co chci, ale jedno je jisté, všechno už je dáno. Ale rozvedu tematiku někdy u piva nebo na svých přednáškách o iluzích, metalové muzice, jaderné fyzice a energií mezi nebem a zemí.

Tomáš Vítek

Facebook DUO RASCALS