V srpnu jste hráli na druhém ročníku festivalu Rock Castle v Moravském Krumlově. Jak se vám hrálo a jak byste celkově z vašeho pohledu zhodnotili tento poměrně nový festival?
My jsme se tam hodně těšili. Z doslechu se vědělo, že je to moc hezký areál. Co se týká hraní, agentura Pragokoncert je zárukou skvělého zázemí a organizace. Není to jen žvást, prostě to tak je! I nám, kteří nejsme lídři festivalu, se dostalo skvělého zvuku a celkově servisu před i po vystoupení. Radost hrát (smích). Počasí, které bohužel všem vystupujícím nepřálo, nám vyšlo úplně. Kolem poledne pálilo slunce až moc a chvílemi jsem přes štípající pot neviděl. Vše jsem maskoval brýlemi (smích). Prodala se nějaká CD a měli jsme autogramiádu, které jsem se docela obával. Nebylo jisté, jestli někdo přijde, ale nakonec jsme se fotili a podepisovali půl hodiny. To bylo skvělé. Festivalu moc fandíme a věřím v jeho zářnou budoucnost.
My jsme se tam hodně těšili. Z doslechu se vědělo, že je to moc hezký areál. Co se týká hraní, agentura Pragokoncert je zárukou skvělého zázemí a organizace. Není to jen žvást, prostě to tak je! I nám, kteří nejsme lídři festivalu, se dostalo skvělého zvuku a celkově servisu před i po vystoupení. Radost hrát (smích). Počasí, které bohužel všem vystupujícím nepřálo, nám vyšlo úplně. Kolem poledne pálilo slunce až moc a chvílemi jsem přes štípající pot neviděl. Vše jsem maskoval brýlemi (smích). Prodala se nějaká CD a měli jsme autogramiádu, které jsem se docela obával. Nebylo jisté, jestli někdo přijde, ale nakonec jsme se fotili a podepisovali půl hodiny. To bylo skvělé. Festivalu moc fandíme a věřím v jeho zářnou budoucnost.
Mimo Rock Castle jste letos stihli odehrát i festival Masters Of Rock, kde jste už koncertovali několikrát jak na hlavní, tak na druhé stage. U té došlo k přesunu do jiných prostor. Jaké jsou vaše postřehy z letošního ročníku?
Přesun nám nevadil, atmosféra byla skvělá i aparatura s pódiem. Vše super! Jen jsem slyšel, že tam někteří návštěvníci po celou dobu festivalu nezašli. Mluvili o tom jako o skrytém místě. A pro party, které tam hrály, to byla škoda.
Aktuálně na koncertech prezentujete mimo jiné své loňské CD "Adrenalin". Nahrávka po hudební stránce směřuje trochu jinam, přibylo klávesových ploch, chytlavých refrénů a vaše současná tvorba se dá přirovnat ke kapelám jako BATTLE BEAST nebo BEAST IN BLACK. Jak na nové songy reagují fanoušci?
Nová deska funguje výborně a potvrzuje se to i při živém hraní. Už ve studiu se ukázalo, že má hitový potenciál. Dá se říct, že komu jsme pustili ukázku alba, ten hovořil o tom, jak skladba za skladbou drží a není tam slabší song nebo vata. Na refrény si potrpím a hlídám si je. Ty jsme se snažili dělat takto vždycky, ale teď k tomu přibyly ještě bohaté klávesové party, které aranžoval Lukáš. Málem zapomínal na kytaru (smích). A slyšet od něj při mixu, že té kytary může být méně, to jsme šli do kolen (smích). Změnil se také přístup k bicím a celkově jsme tam chtěli dostat osmdesátkovou diskotéku. Riskli jsme, že nás někdo za to může i nenávidět. Bylo cílem zůstat POWER 5 a přinést něco, co od nás ještě fandové nedostali. Myslím si, že se to povedlo.
Souvisí s vaším současným hudebním výrazem odchod klávesisty Martina Valčíka? Nového člena za klávesy jste nenašli nebo nikoho na tento post ani nehledáte?
Ano souvisí. Kapela chtěla zachovat klávesový sound a vhodný hráč nebyl. Hráčů Call Of Duty (smích) je nepřeberné množství, ale člověk zapálený pro tvrdě rockovou hudbu s výbavou a zápalem, se hledá velmi těžko. Asi bychom ani nedokázali zajít tak daleko a odvážně do disko-soundu, kdyby byl metalový klávesák. Proto jsme nakoupili moderní ovladače a programy. Lukáš dostával podněty, jak by to mohlo znít a pak aranžoval a dotvářel. Myslím, že ho to dost bavilo a odvedl velký kus práce. Takto klávesovou desku, v této sestavě, jsme ještě nenatočili a otevřely se nám nové možnosti do budoucna. Jsme s výsledkem maximálně spokojeni. Živého hráče na klávesy už hledat nebudeme.
Retro nádech osmdesátek je na albu výrazný taky zpracováním grafiky obalu desky. Kdo je jejím autorem a z kolika námětů jste vybírali?
Nebyli jsme úplně jednotní. Podle prvotního zadání pracoval na obalu náš bývalý kytarista Zdeněk Kopeček, autor obalů desek "Cesta proti času" a "Minuty věčnosti". Myslím, že by jeho návrh grafiky obstál, ale v rámci demokracie se tak nestalo. Zadávalo se znovu a dál přes net, k pro mě neznámému umělci do Indonésie. Ani toto zpracování nebylo všemi členy odsouhlaseno. Ale většina rozhodla a okolnosti kolem termínu výroby nutily tuto věc uzavřít. Obal se nakonec líbí fandům, tak to tak asi mělo být.
Album "Adrenalin" jste realizovali pomocí crowdfundingové kampaně na Startovači. Jsou kapely co tvrdí, že by do podobných akcí předchozího výběru peněz od fanoušků nikdy nešly, vy jste využili této možnosti i u předchozího alba "Talisman". V čem spatřujete výhody podobných kampaní?
Toto považujeme za velmi dobrou formu předplatného. Už dopředu zjistíš, jestli je vůbec někdo zvědav, aby jsi něco tvořil a nahrál. Začátek kampaně je vždy nejtěžší, než se začnou peníze objevovat. Skupina musí oslovit sponzory a mecenáše, kteří už mnohokrát pomohli celé soukolí financování nahrávání rozběhnout. No a před časovým limitem jsme zatím vždy měli štěstí, že se částka podařila vybrat ještě vyšší. Vše jsme vložili do výroby a reklamy CD. Velké poděkování velkým vkladatelům i menším z řady fandů!
Jaké odměny byly u fanoušků preferovány? Převažovaly fyzické nosiče nebo byl větší zájem o desku v digitální formě? Objednal si někdo největší, ealizaci celého vašeho koncertu na jeho zvoleném místě?
Preference odměn byly jednoznačně v CD a tričkách. I na objednávku koncertu došlo, ale tito vkladatelé si svou odměnu dosud nevybrali. My jsme ale připraveni jim to splnit i za několik let, pokud budeme fungovat (smích). A zatím to chceme táhnout dál.
Letos v březnu jste na společném koncertu s HORKÝŽE SLÍŽE oslavili dvacet šest let činnosti POWER 5. Na co jste za ty roky s kapelou nejvíce hrdí a naopak, mít tak možnost vrátit čas, udělali byste něco jinak a lépe?
Pro mě je úplně nejvíc, že jsme to těch dvacet šest let vydrželi s bráchou a s různými obměnami táhnout a taky těch osm autorských alb. Nechtěli jsme být rádiovka, vždy k nám patřilo metalové vyjadřování. Naše sídlo na hranicích se Slovenskem taky netvořilo předpoklad k nějakým komerčním průlomům a dostání se do laufu. Doba osmdesátých let a nástupu heavy metalu jako nové vlny je taky pryč. Takže karty nejsou rozdány zrovna pro komerční úspěch. Vždy jsem pro kapelu vytyčoval reálné cíle a ty se v celku dařily. Když někdo odešel, provázelo nás štěstí na nové lidi. Takže nádherňajs. Ano, jednotlivá vystoupení před zahraniční elitou by se mohla vypíchnout: EDGUY, HELLOWEEN, WASP, ACCEPT, BRAINSTORM, ANDRÉ MATOS BAND, Timo Kotipelto, UDO, GAMMA RAY atd.. Bylo to krásné a bereme to jako čest s pokorou. Kapela funguje, máme nové album, a to je nejvíc. Reklamu na naše alba a tvorbu skupiny asi chtělo dělat jinak, ale tato sféra je o penězích, které jsme nikdy neměli. Co slyším kolik do toho sypou kolegové... Velký respekt, ale nějaké zázraky jsem za ta léta nezaznamenal. Jsem rád, že děláme tuhle hudbu, naplňuje mě to a jde nám to.
Na ambice prorazit v zahraničí je možná zbytečné se ptát. Ale přece jen, KORPIKLAANI zpívají finsky, DALRIADA maďarsky, TALCO italsky, ARKONA rusky... Všechny tyhle kapely hrají úspěšně po různých zemích, ale neznám žádnou kapelu zpívající česky, která by jezdila tour po světě. Je jazyková bariéra opravdu tím jediným, proč tomu tak je nebo je v tom něco jiného?
Z našeho pohledu koncertování v zahraničí, to by mohla být jen nahodilá záležitost. Naše závazky pracovní a soukromé nám nikdy nedovolovaly rozšiřovat naše koncertování do zahraničí ve větším měřítku. Byli jsme v Německu, Polsku, i vzdálenějších místech Česka a vždy to docela vážně zasahovalo do soukromí jednotlivců. Což může být problém. I od kolegů víme, že účast na dvouměsíčním, intenzivním tour je z počátku skvělá, ale pokud na to nejsi připraven a vůbec celá kapela, tak tě to může rozbít. Už jsme zaskakovali na tour, kde to původní skupina prostě nedávala. Tourbus zahraničních interpretů není přepych, ale nutnost, při intenzivním koncertování po Evropě. My "pankáči v dodávkách", to v celku zvládáme, točit těch pár stovek kilometrů po Česku a Slovensku, aniž bychom se rozpadli. Kdyby se moc chtělo takto prorazit, tak POWER 5 už léta chybí na tyto aktivity lidi na manažerské pozici a stabilní doprovod. Kámoši pro tebe udělají servis na jednotlivou akci, ale turné po různých zemích je něco jiného. To musíš mít další nehrající blázny do toho co děláš, co bez peněz žijí jen pro hudbu, kterou tvoříš.
Léto je pomalu za námi, deska je s úspěchem venku, akce se povedly, čeho se dočkáme od POWER 5 s přicházejícím podzimem a zimou?
Živě prezentovat desku, to je na co se chceme zaměřit. S "Adrenalinem" budou také určitě nějaká videa. Naživo nový materiál funguje výborně a my prostě musíme koncertovat. Moc nás to baví a napneme síly, ať se dostaneme k fandům co nejblíže. POWER 5 prostě live!
Živě prezentovat desku, to je na co se chceme zaměřit. S "Adrenalinem" budou také určitě nějaká videa. Naživo nový materiál funguje výborně a my prostě musíme koncertovat. Moc nás to baví a napneme síly, ať se dostaneme k fandům co nejblíže. POWER 5 prostě live!
Web POWER 5
Bandzone POWER 5
Facebook POWER 5
Vznik: 1996
Místo: Brumov-Bylnice
Styl: heavy-power
Diskografie:
1997 – Progres Time
2001 – Cesta proti času
2003 – Minuty věčnosti
2007 – Symbol
2010 – 1751 Tvoje zem
2012 – Power 5
2016 – Talisman
2021 – Adrenalin
Sestava:
Olin Škrabal – zpěv
Lukáš Langer – kytara
Jiří Jagoš – baskytara