ROXOR - Železnej král

Před čtyřmi lety ROXOR oslavili třicátiny vydáním souhrnu „1988 – 2018 … než skončí show“ a pak zašli na omlazovací kůru. Aspoň takový je (nejen) první dojem z poslechu jejich aktuální novinky „Železnej král“, jejíž většina skladeb má ohromný drajv. Totálně nakopávající rytmika coby největší tahoun desky, hladová sólová kytara, suverénní zpěv, silné melodie, zapamatovatelné refrény, sytý a přehledný zvuk, a nemusíte vymýšlet žádné novoty, stačí se držet toho nejčistšího jadérka klasického šlapavého heavy metalu. Tak, jak to ROXOR dělají už dlouhá léta, ale tak elektrizující energii se jim dosud na desku dostat nepodařilo. Co na tom, že se nevyhýbají tradičním klišé, to koneckonců k takhle staromilsky postavené muzice už nevyhnutelně patří, co na tom, že leccos zní celkem povědomě, podstatné je, že muzika ROXORU pulsuje a žije na plné pecky. Když kapela elegantně vyklouzne z obvyklé pasti a při hře s názvy metalových hitovek v titulní skladbě se vyhne banalitám a lacinosti, skvěle vygraduje údernou „Nesmí se stát“ s alarmujícím textem, akční sypačku „Ve vzpomínkách“ nažene do melodického refrénu, a rozskotačí se v optimisticky nadýchané hymně „Zlodějka duší“ se středověkou příchutí, pak už ani nevadí, že závěr alba v celkem stereotypní rock´n´rolovce „Čert tě vem“ a v bonusovce „“Borci Na Homolce“ (byť tahle položka je s ohledem na osobní věnování kytaristy Michala Žážy celkem pochopitelná) poněkud ztratí přechozí šťávu. „Nám sílu dává železnej král, heavy metal!“, skandují ROXOR v titulní skladbě. Dává. Plnými hrstmi.