Poslední povedená kalba s názvem „Sudová přitažlivost“ nastavila laťku alkeholického opojení vysoko nad povelený limit. Ale již po pár doušcích z fungl nové sklenky s etiketou „Haleluja“ je nadmíru jasné, že i aktuálně naražená bečka bude obsahovat vysoce návykovou tekutinu. Duchovně zatónovaný titul alba sice jako by napovídal, že herešovci po třiceti letech divokých pijáckých mejdanů hledají spásu a vykoupení za svou nezřízenou konzumaci, ale kdo je seznámen s letitým kapelním smyslem pro humor, ihned pochopí, že partička násosků rozhodně nezačíná novou abstinenční epochu. I přes Otovo kajícné, bilancující a záměrně sebezpytující hlasové zabarvení ve skladbách „Pijácká modlitba“, „Láhev svou si dám“ či „Do boje“ je jasné, že pražská partička žádný suchý měsíc neplánuje. Vzdát se zlatavého moku a řízných destilátů? To raději naklusat ke zpovědi, odříkat pár otčenášů a může se začít lejt s čistým štítem nanovo! ALKEHOL opět skvěle kombinují provinilé příběhy, kdy hlava po probuzení třeští jako střep a všudypřítomná kocovina svádí k zamyšlení nad zhýralým životním stylem („Dopiju a jdu“), s euforickými halekačkami, jakou je například energický otvírák „Holdujeme chlastu“, kdy noc je ještě mladá, pivo krásně pění a panáky lítají ve svižném tempu. Kytaroví parťáci Hereš a Buneš jsou navíc poslední mohykáni starých dob, kteří ze svých nástrojů umí vyloudit veselou, řádně kroucenou oi/punkovou melodii, při níž se v raných devadesátkách v jednom kotli točili máničky, kohouti i kluci s plešatějším porostem hlavy. Stačí se zaposlouchat do zpěvných kytarových linek v „Chlast je chlast“ či v „Pojďme se bavit“ a pamětníkovi ihned naskakují zamlžené vzpomínky na krásnou porevoluční dobu, která přála české rockové muzice všech odrůd. Nostalgickým vrcholem desky je pak sentimentální píseň „Hospůdka“, která zpřítomňuje staré dobré časy, kdy pětadváca jezdila na konečnou a poblíž stával legendární Podbabskej stánek. Čas letí, hudební trendy se vyvíjí, ale český ALKEHOL se bohudík od těch dob nezměnil ani o decku. Původní receptura nezměněna – volejte haleluja.
Ondrowik Šmilauer