STEELFAITH - MMXXII

Máte-li v kapele takový klenot, jakým je hlas zpěvačky Miri Holemé, je vysoce pravděpodobné, že vám fanoušci odpustí i to, že při čekání na novou desku jim trpělivost přinese téměř celý růžový sad. STEELFAITH se k debutu „Propustka z nebe“ propracovávali deset let, novinka s lakonickým názvem „MMXXII“ přichází po dalších šesti letech. Je trochu škoda, že z devítky skladeb jich v průběhu let již lovosická parta stačila představit celou třetinu, nicméně výživnost alba to nijak nesnižuje. O trošičku víc než na dřívější rychlost vsadili dospělejší STEELFAITH na důkladnější propracovanost skladeb a větší stylovou otevřenost, ale změna je to natolik přirozená a příjemně decentní, aby o ždibec větší složitost a menší primární chytlavost písní nemusela nijak zásadně překážet ani ortodoxním příznivcům power/speed metalu, uloveným s bezprostředním debutem. Podstatné je, že zůstává švih, explozivní energie, ostrý výraz, obsahově zajímavé texty s obratně zpracovanou mateřštinou i zapamatovatelné melodie, v nichž velice pružný Mirčin hlas dokonale vyniká. Rychlé, průrazné a moderně znějící střely STEELFAITH v závěru alba zkrotí pro ně až netypicky jemným a emotivním „Odpuštěním“, které podtrhuje fakt, že kapela, mířící k větší barevnosti, zůstává velmi dravou štikou v českém powermetalovém rybníčku.