Kultivovaný potemnělý popík, který se příjemně poslouchá. Subjektivně říkám, že skladby pánů Jiráka a Vičíka netrpí obvyklými klišé tuzemské hudební scény a ani přízvuk netahá za uši. NYLON JAIL na v pořadí již třetí desce opět předvádějí nejen skladatelský krasopis, ale i znamenité hudební výkony… tím chci říct, že zaposlouchat se do detailů jednotlivých skladeb je doslova potěšením. NYLON JAIL se povedlo přivést na svět velmi osobitý hudební projev, který tu a tam dokáže navodit příslovečnou husinu. Stojí za ním vynalézavá, avšak v principu vlastně úžasně minimalistická kytara, ve spojení s hlubokým, léty a zkušenostmi poznamenaným hlasem. Ostatní nástroje pak citlivě dokreslují celkovou atmosféru jednotlivých písní. Ačkoli skladby plynou v ležérním tempu, nelze NJ vytknout používání nějaké opakující se skladatelské formulky. Každá z písní má odlišnou atmosféru. Osobně za vrcholy alba považuji hned úvodní magickou „Flow“, dépkami obtěžkanou „Disconnection“ a mým osobním favoritem je „Carving Something“ se skvostnými kytarami. Olomoučtí NYLON NAIL po deseti letech existence představují na hudební scéně zcela ojedinělý fenomén, který v sobě s elegancí hodnou mistrů spojuje prvky různých žánrů. Od klasického rocku, přes náznaky country, indie, popu, až k odpovědnému používání elektronických udělátek. Za mě osobně jedno z úplně nejvíc zajímavých alba tuzemské scény za posledních několik let!
Martin Hobrland