Panenka s kladivem už mají svou avantýru za sebou, což značí jediné, DARK GAMBALLE přicházejí s novým tematickým a hudebním paklíkem. Jinak řečeno, očividná narážka na minulou řadovku kapely „Romance panenky a kladiva“ dostává svého nástupce v podobě nového alba „Dobrý lhář“. Uplynuly tři roky a každodenní realita nás přesvědčuje o tom, že lhaní coby modus operandi mainstreamové společnosti zažívá zlaté časy. A vymýšlí si i samotní DARK GAMBALLE. Ústy frontmana Deseda zpívají o třicátém únoru, který nedávno minul/neminul, řeč je o třetím dechu, šestých prstech, osmi statečných a sedmém smyslu. Je děsivé, že ve snůšce dezinformací a konspirací by se dnes jistě našel dostatek malověrných, kteří by zmíněné nesmysly vzali poslušně za své. Naštěstí je to imaginace, typická hra v režii DG. Jejich aktuální výraz je nechci říci usedlý, ale spíše dospělý. Nesnaží se rubat tam, kde to není potřeba, a naopak fajrují, když si to příběh žádá. Výsledkem je vyvážená deska, která působí úsporně, ale nikoliv chudě. Z kolekce devíti nových songů vyčnívá eklektické „Ztracené světlo“ a také naturalisticky výsměšný „Guru“. Poslední příspěvek na novém kotouči je cover undergroundové JASNÉ PÁKY „Pal vocuď“. Jeho úprava je pozoruhodně chameleonská. Nedá se totiž na první dobrou identifikovat ani s DARK GAMBALLE, ani s originálem. Desedův vokál sice posluchač velmi rychle rozpozná, ale originál songu vyhřezne až se zakrouceným riffem v notoricky známém refrénu. Takhle by předělávky podle mého názoru ideálně měly vycházet. Ani ryba, ani rak. A to DARK umí.
Zdeněk Pospíšil