SATISFUCKTION - Leaver

Jihočeské SATISFUCKTION jsem vždycky vnímal jako vcelku melodickou, ale současně i docela důraznou post-grunge kytarovku, která natáčela solidní alba, jimž však vždy "něco" chybělo. To se ale zásadně mění s novinkou "Leaver", která je skladatelsky, hudebně i zvukově rozhodně nejdál. Album vznikalo hlavně během covidu, ale uplatnily se na něm i některé starší nápady ze "šuplíku", a možná i proto je tak rozmanité. Produkce se ujal dánský producent Tue Madsen, který vtiskl desce skutečně světový zvuk v tom dobrém slova smyslu, takže zní dynamicky a ostře i v jemnějších momentech, v těch drsnějších pak přesvědčivě agresivně. Madsen je v současnosti jedním z nejvyhledávanějších  metalových producentů a má za sebou peráci s kapelami jako MNEMIC, EXTOL, HIMSA, MESHUGGAH, HEAVEN SHALL BURN, SUICIDE SILENCE, EKTOMORF, SICK OF IT ALL, MADBALL, ale v jeho portfoliu najdete i desky Roba Halforda, MOONSPELL, anebo třeba BEHEMOTH, z českých kapel pak třeba LOCOMOTIVE, DEBUSTROL nebo HORRIBLE CREATURES. Na novince "Leaver" se toho děje tolik, že to na prvních pár poslechů ani všechno nepoberete. Zvuk SATISFUCKTION je teď podstatně strukturovanější, metalově tvrdší a písničky skladatelsky rafinovanější, takže se album prostě nedá jednoznačně hodit do nějaké žánrové škatule. Dokonce i jednotlivé skladby průběžně procházejí různými proměnami, takže řečeno s klasikem platí, že v případě novinky "sovy nejsou tím, čím se zdají být". Nejlépe to dokládá skladba "Silence And Whisper", která začíná vcelku atmosféricky, aby se vzápětí rozbušilo její metalcore kladivo, provázené melodickou vokální linkou plnou emocí. Zhruba v polovině se ale skladba zlomí v pase a začne vás zatloukat do podlahy masivními riffy, za které by se nemusela stydět ani PANTERA. Další pořádné překvápko na vás vyskočí v "My Own Jesus", kterou otevírá našlápnutý gospelový sbor, který se v průběhu skladby ještě několikrát připojí a parádně celou skladbu nakopává. Staré časy vám může připomenout třeba úvodní "Victim Of Credibility" a v podstatě i násleující "Adrnaline", coby hutná, šlapající kytarovka s emocionálně vyšponovaným vokálem, v nichž se toho ale na pozadí děje mnohem víc než obvykle, a třeba "Alibi Of Blame" má podstatně dramatičtější, metalovější zvuk i aranžmá, přičemž výsledek zní dokonale přesvědčivě. V "Sick Love" si pohostinsky střihla duet Hanka Kosnovská (ex-NIL) a v hymnické "Glory World" zazní trumpeta hostujícího Rostislava Komoně. Novinka "Leaver" má přesně to "něco" navíc, co mi u SATISFUCKTION vždycky tak trochu chybělo, a kapela se aktuálně nachází řekl bych ve vrcholné formě. Výborná práce!

Michal Jakubík