NASTY RATZ - Third Cut

Pražští glamrockeři NASTY RATZ mají od začátku října letošního roku na kontě třetí studiový zářez, přesněji vyjádřeno album „Third Cut“. Kapely (nebo spíš nahrávací společnosti, jimž se upsaly) v propagačních materiálech rády hlásají, že se nová deska chlubí ještě tvrdším, progresivnějším a kdovíjakým zvukem v porovnání s předchozími nahrávkami. V případě „Third Cut“ to platí beze zbytku. Počiny „First Bite“ a „Second Chance?“ mě zaujaly, novinka rovnou nadchla. První dvě alba nezahanbuje, jen je na své pouti do povědomí i podvědomí milovníků melodického rocku nechává za sebou v uctivé vzdálenosti a svůj náskok s každým dalším poslechem navyšuje. Řemeslně muzikantsky i skladatelsky nápaditě uchopený pětatřicetiminutový krysí opus potěší rozmanitostí jednotlivých skladeb. Těžko najít dvě podobné písničky. Popově melodický song s tvrdými kytarami, power balada, osmdesátková progrese, případně punkově rozjuchaný nádech – to vše a mnohem více – chtělo by se říct – vedou NASTY RATZ v pomyslném obchodě s vývěsním štítem „Third Cut“ skladem. Smysl pro humor v komponování a vyjádření respektu k hlubokým tónům vyplují na povrch v podobě baskytarového sóla vetknutého do „Sick & Twisted“. Power balada „Daddy“ zní patřičně jímavě a libozvučně, avšak tematicky se pohybuje ve smutných kulisách citlivých otázek souvisejících se závažným protiprávním jednáním. Album „Second Chance?“ přivítalo na půdě osídlené tradičními rockovými hudebními nástroji dudy, zatímco na novince dostala svůj vlastní prostor elektronika. NASTY RATZ neváhají experimentovat. Risk vyšel, nic nepůsobí rušivě, hned při prvním poslechu se můj kruhový sval ústní vytvaroval do spokojeného úsměvu. Přesvědčivý důkaz, že šikovně nadávkované dudy zapadnou do sleazemetalové skladby stejně dobře jako do metalové písničky šmrncnuté folkem. O elektronice se můžu vyjádřit v podobném duchu. Nejde o to, co hodláte do skladby vtělit, ale jakým způsobem to provedete. NASTY RATZ trpělivě zrají v kapelu světového formátu.

Michal Štang